Auto recenze Hyundai H1

Závady a opravy na autě

Za to, že jsem koupil ojetý vůz platím určitou daň ve formě oprav, které jsem musel provádět a hlavně platit. Zatím jsem opravoval následující závady v celkové hodnotě cca 23 tis. Kč, a to:

• v cca 33 tis. km:
Výměna el. spínače u pravých předních dveří (na spínač je napojeno osvětlení vnitřku a alarm, takže kdybych opravu neprovedl, vůz by nebyl na dveřích chráněn alarmem) -
cena dílu 300,- Kč

• v cca 40 tis. km:
Rozpadlá svorkovnice u turba, což se projevilo při diagnostice motoru, cena opravy cca 1 100,- Kč ve značkovém servisu,

• v cca 41 tis. km:
Prasklé přední sklo – krajní vrstva z vnitřní strany kabiny – vlivem vysokých veder při parkování vozu u Balatonu v Maďarsku při návratu z dovolené v r. 2007, jde o vlasovou svislou prasklinku původně dlouhou cca 6 cm, ale postupem času se mírně prodlužující. Zatím ponecháno bez opravy. (Očekávaná cena opravy bude cca 8 tis. Kč.)

• v cca 42 tis. km
Na Hyundai srazu Morava 2007 na Smraďavce se mi rozpadla táhla pohonu stěračů. Dal mi to tam dohromady gratis Vipe z Hyundaiclubu ČR+, za což mu ještě jednou veřejně děkuji.

• v cca 43 tis. km:
Výměna akumulátoru po cca 3,5 roku od uvedení do provozu. To, že odešel původní akumulátor po asi 3,5 roce tím, že se přerušil spoj mezi články, by nebylo až tak nic mimořádného. Problémem však jsou originální Hyundai akumulátory turecké výroby, neboť z prvního vyměněného akumulátoru vytékal dnem velmi mírně elektrolyt, jak jsem zjistil po asi 2 měsících, když mi skoro rozpustil vaničku pod ním. Reklamoval jsem, reklamace byla uznána a akumulátor mi byl vyměněn i s ostatními díly poškozenými vytékáním elektrolytu (vanička pod akumulátorem a šrouby k jejímu připevnění). Druhý vyměněný akumulátor však vykazoval stejnou závadu, akorát elektrolyt vytékal z jedné boční strany. Opět jsem reklamoval a opět byla reklamace uznána. Protože byl prosinec a já tento vůz v zimě neprovozuji, nechal jsem si vrátit peníze a v březnu 2009 jsem pořídil další akumulátor, (v historii vozu už tedy 4. v pořadí), bylo to výhodnější než záruční výměna, protože jsem tak mohl uplatňovat znovu dvouletou záruční lhůtu. Ani tento akumulátor není úplně bez závady, elektrolyt mírně prosakuje kolem zátky u 2. článku, což se trošku projevuje sulfatací. Reklamoval jsem, akumulátor přeměřili, dobíjení také a „nezjistili žádnou závadu“, takže tentokrát nechtěli reklamaci uznat. V tomto případě jsem však schopen závadu uhlídat a velmi mírně se projevující sulfát periodicky utírat.
Cena dílu: cca 3 400,- Kč

• v cca 45 tis. km:
Oprava rozpadlého ovládání topení a ventilace – bez potřeby náhradních dílů
cena 1 000,- Kč
Oprava házivosti zadních brzdových bubnů přefrézováním (cena 400,- Kč)

• v cca 47 tis. km:
Výměna plastové „chromované“ lišty na přední kapotě, neboť praskly její úchyty v důsledku vandalského zásahu – někdo se jí pokusil utrhnout. Oprava svépomocí.
Cena dílu cca 1 600,- Kč.

• v cca 50 tis. km:
Výměna brzdových destiček předních brzd při 50 tis. servisní údržbě pro jejich úplné opotřebení.
cena cca 600 Kč.

• v cca 54 tis. km:
Porucha řídící jednotky komfortních funkcí – nutnost výměny. Cena dílu vč. práce servisu cca 13 000,- Kč

• v cca 55 tis. km:
Výměna plastové nádobky ostřikovače, ve které vznikla na boku prasklina, takže vytekla ze ¾ kapalina, (nechápu jak je taková závada vůbec možná, když poměrně silnostěnná bandaska je přišroubovaná k pravé přední bočnici a přístup k ní je zpod pravého blatníku po demontáži plastového krytu podběhu a vůbec se k ní normálně nemůže). Navíc prasklina vznikla v klidu, v době cca 4 denního nepřetržitého parkování a o existenci závady mě informovala louže vody v garáži pod pravým předním kolem.
Cena cca 500,- Kč

• cca 57 tis. km:
Oprava rozpadlého ovládání topení a ventilace, již 2. v pořadí – bez potřeby náhradních dílů
cena cca 800,- Kč

cca 63 tis. km
Oprava prasklého pláště motorku spouštění okna u dveří řidiče. Opraveno slepením pláště motorku a jeho zpevněním pomocí přepáskování.
Cena cca 10,- Kč za materiál

cca 65 tis. km
Oprava pravých zadních křídlových dveří – výrobní vada. Ve spodní části dveří jsou 3 otvory pro odtékání zkondenzované vody z dveřní dutiny. Jeden z těchto otvorů, ten v levém rohu byl z výroby ucpán těsnící hmotou, následně přelakovanou. Výsledkem bylo, že ve výšce cca 5 cm nad spodním lemem dveří se po 6 letech provozu objevily puchýřky v laku v důsledku prorezavění plechu. Značkový servis mi nabídl opravu formou výměny dveří vč. Laku, kompletního přestrojení a montáže v ceně cca 30 tis. Kč. Věc jsem řešil ve vesnickém autoservisu u nás, kde vyřízli cca 15 cm2 plechu a navařili nový. Potom vše obrousili a přelakovali přístřikem jenom tu poškozenou část dveří, takže jsem nemusel měnit ani logo a označení vozu na dveřích. Nevýhodou optavy je, že tón přístřiku je mírně v ploše dveří znát, oprava je ale provedena jinak perfektně. Samozřejmě, že při tom uvolnili i ten ucpaný odtokový otvor.
Cena cca 1 500,- Kč

Od této opravy je vůz zatím bez dalších závad.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Vůz Hyundai H1 6/VAN TCi v provedení „splašený kufr“ na našich silnicích není nijak výrazněji početně zastoupen. Nicméně lze se s ním v provozu setkat. K jeho pořízení mi přispěla náhoda, jak se občas v životě stává.

V r. 2006 jsem rozhodl prodat svoji dvoulitrovou benzinovou Octavii v SLX výbavě z r. 1999. Ostatně ta Octavia nám již v důsledku narození třetího kluka byla „nemálo malá“. A protože jsem potřeboval pohodlné a velké auto, které bude primárně určeno k dlouhým jízdám pro mojí početnou 5 člennou rodinu + (tehdy) 2 psy střední velikosti a přitom bylo zapotřebí vozit po nějakou dobu kočárek pokud možno v nesloženém stavu, (kdo by se s tou divnou věcí pořád pekelil) a hlavně bylo třeba získat dostatek místa pro 3 dětské sedačky pohodlně vedle sebe a pohodlí pro děti na zadním sedadle, padlo rozhodnutí pořídit vozidlo typu „splašený kufr“, tedy mikrobus nebo dodávku. Původně jsem uvažoval o novém vozu, ale protože o rok později, (v r. 1997), jsem ještě potřeboval nahradit 2. rodinný vůz (na krátké cesty-Škoda Forman) za nový, (koncem r. 2007 jsem pak pořídil novou Dacii Logan MCV), a navíc jsem potřeboval uskutečnit nějaké rekonstrukce a přístavby baráku, nebránil jsem se ani myšlence nákupu mírně ojetého vozu tak do 50-60 tisíc najetých kilometrů s přihlédnutím k potřebě snížení nemalého finančního zatížení souvisejícího s obměnou 2 automobilů tak krátce po sobě.

Při hledání konkrétního typu jsem si vyzkoušel VW Transportér, Opel Vivaro (= Renault Trafic), Ford Transit no a samozřejmě i Hyundai H1. Jedním z požadavků na výběr typu bylo, aby dodávku dokázala z pohledu rozmístění ovládacích prvků bez problémů řídit i moje do výšky 1,5 metrová manželka, což u některých z uvedených značek nebylo splněno, jak se při testování ukázalo, v tomto smyslu dopadl nejlépe právě Hyundai H1. (Jezdí s ním ale spíše nerada, prý si v něm připadá jak vosa na bonbónu.)

Jedné neděle na počátku října 2006 jsem navštívil, (i když náhodou a bez konkrétní myšlenky koupit auto právě toho dne), bazar AAA Auto v Praze, kde kromě řady jiných dodávek a mikrobusů stála nádherná nablýskaná červená Hyundai H1 6/VAN, která měla na tachometru necelých 29 000 km a byla cca 1,5 roku stará. Ze všech dodávek a mikrobusů tam byla jednoznačně nejhezčím a také nejnovějším a nejméně ojetým vozem této kategorie. Neodolal jsem a poručil si převáděcí jízdu. Prodavač mi řekl, že to auto stojí na placu asi 4 hodiny, dali ho tam ten den dopoledne. Zkušební jízda dopadla na jedničku, motor tichý, vevnitř nic nevrzalo, pracoviště řidiče ergonomicky dokonalé, lebedila si i manželka s dětmi, velmi pohodlné sedačky i přes to, že kromě řidičského sedadla jde o lavice, skvělý výhled daný vysokým posezem a obrovským čelním oknem a na danou kategorii vozu velmi slušná dynamika jízdy (samozřejmě těžko asi srovnávat např. s dynamikou např. Hyundai Genesis v 4,8 litrové verzi). Interiér i exteriér neopotřebovaný a jako nový. Jediné, co mi kazilo trošku radost bylo to, že boční posunovací dveře byly opraveny vyklepáním a znovu přelakovány, nicméně oprava byla provedena kvalitně a dveře fungují dodnes bez problémů. Prostě zánovní vůz. Předchozím majitelem byla nějaká geodetická kancelář v Českém Krumlově, což znamenalo, že vůz jezdil převážně po venkovských silnicích a mimo obec a proto se dalo čekat menší opotřebení podvozku a také vozidlo na první pohled nesloužilo k přepravě nákladů, protože vnitřek nákladového prostoru nebyl podřený ani jinak poškozený. No, a když mi řekli cenu, (původně 340 tisíc, kterou jsem pak usmlouval na 320 tisíc), byla noha v nohávě, protože tento nový vůz v té době stál vč. DPH cca 545 tisíc Kč, takže vzhledem k ujetému malému počtu kilometrů a stáří vozu 1,5 roku se nákup jevil opravdu jako výhodný.

Auto jsem zamluvil, převedl peníze a asi tak o 4 dny později odvezl domů. Nicméně nákup měl také nějaké mouchy. Jednak k vozu chyběla servisní knížka, kterou prý původní majitel nepředložil, a dále chyběla řídící jednotka centrálního zamykání, která tam být měla, a to jak dle popisu v dokladech, dle klíčů, i dle trčících drátů elektrických rozvodů a pak rádio, které tam také bylo psané ve výbavě. To rádio mi pak odněkud přinesli i zapojili a k centrálu se nevyjádřili, jako kompenzaci jsem dostal dost netypicky 20 litrů nafty do nádrže a vyfasoval jsem DVD domácí kino Sencor, které mi doma hraje dodnes. Co se týká chybějící servisní knížky, spíše jsem sledoval ojetí desénu pneu vzhledem k deklarovaným kilometrům a stav opotřebení interiéru a usoudil jsem, že ten stav je odpovídající. Rádio se ukázalo jako nefunkční a dokonce natolik špatné, že mi hned první noc vybilo baterku, kterou jsem musel pěkně zčerstva nabít. (To ale pro mne nebyl problém, protože rádio jsem hned druhý den jednoduše nahradil jiným z prodávané Octavie, kterou jsem ještě nestačil odvézt do bazaru a to rádio je v H1 dodnes.) Spojil jsem se s původním majitelem, jenž mi sdělil, že do AAA dával vůz jak s řídící jednotkou centrálu, tak s funkčním rádiem (jiného typu, než jsem obdržel). Z toho plyne, že v AAA před prodejem částečně z vozu vybrakovali některé příslušenství, nicméně kompenzaci v naturální formě jsem považoval za dostatečnou a dál jsem věc neřešil, neboť to nestálo za námahu. V žádném případě neobviňuji AAA Auto z nekalé činnosti, neboť tam vozidla k prodeji výhradně odkupují, a pokud dochází k brakování výbavy vozidel, děje se to na jejich majetku.

Ve standardní výbavě, která je však na dnešní dobu relativně skromná, má vůz posilovač řízení a brzd, tónovaná okna, 1x airbag, imobilizér, elektricky ovládaná přední okna i elektricky ovládaná venkovní vyhřívaná zrcátka, centrální zamykání, nastavitelný volant, hodiny, 4x repro, možnost lůžkové úpravy jak řidičského sedadla, tak předního lavicového dvojitého sedadla vpravo a objem ložného prostoru 3,6m3. Mezi zadními sedadly a vnitřní přepážkou je pak další odkládací prostor cca 150 litrů. Vůz byl dále vybaven zámkem řadící páky, potahy sedadel a gumovými koberečky vpředu. Příslušenství jsem doplnil o řídící jednotku centrálního zamykání s alarmem a dalším imobilizérem a dále o couvací senzory v zadním nárazníku, o elektrickou zásuvku v ložném prostoru (pro napájení minitelevize při cestách a autovysavače), o madla pro zavírání zadních dveří ložného prostoru zevnitř, (původně madla z dveří Trabanta, ale nová a nepoužitá – náhodou jsem je objevil doma - jakýmsi divným nedopatřením jsem je před 32 lety nevyhodil, když jsem Trabanta, což byl můj úplně první vůz, prodával) a o automatické rozsvěcování tlumených světel po nastartování motoru, o koberečky pod zadními sedadly a o 2 držáky mobilních telefonů. Později, tak asi po 3/4 roce, jsem doplnil výbavu vozu, o skříňově – lůžkovou vestavbu v ložném prostoru a nechal jsem vystříkat dutiny a spodek jako ochranu proti korozi. Skříňově-lůžková vestavba je doplněna uzamykatelnou utajenou schránkou a druhou schránkou, ve které vozím provozní kapaliny k doplňování a hadry. Vestavba je provedena natolik přesně na míru, že není k vozu nijak přišroubována nebo jinak upevněna, takže z pohledu STK se jedná vlastně o trvalý náklad v ložném prostoru nevyžadující žádné schvalovací řízení ani záznam do technického průkazu. Náklady na skříňově-lůžkovou vestavbu byly cca 6 tisíc Kč včetně molitanových matrací. Již jsem nejednou slyšel kritiku, že u 6 místného H1 je ložný prostor pro pohodlné lůžko nedostatečný. Ve skutečnosti ložný prostor disponuje úhlopříčně délkou přes 1,9 metru což plně postačí k nataženému ležení jak pro mne uprostřed, tak pro 1,5 metrovou manželku z jedné strany a pro jedno z menších dětí ze strany druhé. (Pravda ale je, že 2 lidi mojí výšky by již pociťovali menší omezení v pohodlí při spaní.) Nezbývalo mi nic jiného, než koupit 6 místnou verzi vzhledem k počtu mých lidí doma, ať už si myslí o rozměrech té postele kdo chce, co chce.

Pokud bych měl popsat vozidlo z pohledu obsluhy a komfortu cestování pak, musím říci, že se v něm jezdí velmi příjemně a pohodlně, řidičské sedadlo je přímo dokonalé, protože i při jízdách o délce kolem 1,5 tisíce km mě zatím vůbec nikdy nebolela záda, což o sedadlech jiných typů aut rozhodně říci nemohu. Podobně prostor na zadních sedadlech, kde mám při své výšce 185 cm ještě před koleny cca 10 cm volného místa k opěradlu předního sedadla. To vytváří příjemný komfort hlavně pro děti, které tak lépe snášejí dlouhé cesty. Motor celkem tichý, hluku od diferenciálu, (vůz má zadní náhon), brání jednak vnitřní přepážka, jednak skříňová vestavba s lůžkem, obvykle nacpaná spácáky, dekami, polštáři a obvykle i oblečením uvnitř. Trochu mi vadí vysokofrekvenční, ale přesto slyšitelný jemný pískot od el. turbodmychadla, nikoli nepodobný tzv. tinitu, ale obdobný zvuk, byť méně intenzivní slyším i v dieslové Dacii Logan MCV, takže to není vada vozu, (teoreticky ovšem také můžu trpět tím tinitem). Bohužel ve výbavě není klimatizace, avšak vzhledem k vysokému stropu při okenním větrání je horko snesitelnější než u stejně nevybavených osobních vozů.

Na rozdíl od vozidel s přímým vstřikováním (Dacia Logan MCV), se motor s nepřímým čerpadlem chová při akceleraci trochu odlišně. Zhruba do 2,2 tisíc otáček je relativně méně dynamický v akceleraci a dynamika odpovídá jakoby atmosféricky plněnému motoru, neboť elektricky řízené čerpadlo není plně v činnosti. Po překročení těchto otáček však motor v důsledku zapojení čerpadla jakoby dostane forsáž a stane se velmi dynamickým a začne utěšeně akcelerovat. To se týká rozmezí rychlosti cca 95 až 150 km na 5. rychlostní stupeň (dle tachometru). Při vyšších rychlostech pak dynamika opět klesá. Moje zkušenosti jsou takové, že spotřeba paliva se při rychlosti 90 km příliš neliší od spotřeby při rychlosti 130 km/h. Pak už začne na spotřebu mít výraznější vliv růst čelního aerodynamického odporu, který je u tohoto vozu nemalý.

Převodovka manuální, řazení přesné, ale zpřevodování je oproti osobním vozům jinak koncipované. Po rozjezdu se 2. stupeň řadí ve 20 km/h, třetí ve 30 km/h, čtvrtý ve 40 km/h a pátý pak asi v 50 – 55 km h podle terénu. Takže po rozjezdu je to pár desítek sekund pro řidiče intenzivní práce a potom až do zastavení nebo skoro zastavení se pravá ruka a levá noha může věnovat jiným radostem. No a na pětku pak vůz jede od těch městských 50 km/h až do těch tachometrových cca 178 km/h. Pětka je jakoby gumová a potřebnou dynamiku jízdy řeší elektrické čerpadlo paliva do motoru.

Ve výbavě mi trochu chybí ABS a rovněž brzdy považují poněkud za poddimenzované vzhledem k hmotnosti vozu. Částečně je to dáno konstrukčním řešením - zadní brzdy jsou bubnové, částečně vyšší hmotností vozu. Po nákupu jsem po nějaké době zkusmo vyměnil podtlakovou hadičku posilovače brzd a brzdný účinek se trochu zlepšil, stále jej však považuji za nižší a při jízdě musím s tímto faktem počítat a brzdit vždy o něco dříve, než bych brzdil např. s osobákem. Nicméně při 1. technické prohlídce po 4 letech (vůz měl najeto cca 40 tis. Km) ani po druhé prohlídce po 6 letech nebyl účinek brzd shledán sebeméně závadovým, určitým problémem však byla házivost zadních brzdových bubnů, která byla na hranici tolerance, i když vůz ještě prošel. Ve značkovém servisu mi sice nezajistili požadované přefrézování bubnů, do toho se jim nechtělo, prý kvůli nevýhodné a složité kooperaci, nabídli mi však nové bubny za cenu cca 8 tis. Kč, což zase přišlo složité a nevýhodné mně i bez kooperace. Nakonec jsem to vyřešil ve vesnickém autoservisu u nás, kde demontáž, stočení bubnů u místního kovobráběče a opětovná montáž přišla na 400,- Kč.

H1 má příjemné pérování, vůbec nepůsobí tvrdě i přes fakt, že zadní poháněcí náprava je odpružena podélně uloženými listovými péry. Na tento dojem má určitý příznivý vliv skříňově lůžková vestavba a věci trvale uložené uvnitř ní, která poněkud zatěžuje zadní nápravu a ta má tak lepší charakteristiku pérování, než při úplně prázdném ložném prostoru, kdy vůz působí na nerovnostech trochu tvrdě (je to náklaďák, na to nesmíme zapomenout). Rovněž přední nápravu považuji za poněkud poddimenzovanou, neboť při kvalitě českých silnic je zapotřebí občas seřizovat geometrii, což je problém, který např. u Dacie Logan vůbec neznám. Pravdou ale je, že pokud se mi podaří vjet do hlubšího výmolu, což v dešti na českých silnicích není nic neběžného, geometrie se rozhodí, vůz začne, byť mírně, táhnout do strany a musí na seřízení přední osy. (Za dobu co H1 mám se mi to stalo již 2x.)

Trošku specifické je udržování karoserie, zde se vzhledem k výšce vozu 2 metry neobejdu bohužel bez myček, což se projevuje nepříznivě v opotřebení laku a pokud se rozhodnu karoserii ošetřit sám, potom se neobejdu bez schůdků nebo stolu, (židle není postačující), bez nichž na střechu prostě nedosáhnu. No, a když stříkám zřídka u pumpy v hobby boxu vozidlo sám hadicí např. z jídelního stolu a umývám z něj střechu houbou, vypadám při tom asi dost legračně, ne li přímo „blbě“. Rovněž leštění laku, (používám známou televizní pastu WS Platinum), je kapitolkou samo pro sebe, protože vůz má zhruba 35m2 lakované plochy, takže nakonzervování karoserie 2x ročně, mi rok od roku více a více přijde spíše jako noční můra.
V dané souvislosti s hodnocením kvality musím ještě informovat o varování, které jsem dostal od servisu, kde mi sdělili, že motory D4BH jsou prý náchylné k zadření na 2. a 3. válci v důsledku nedostatečného chlazení, což je dáno konstrukcí chladících kanálů v bloku motoru. Prý už dělali generálku u řady těchto motorů, které se zadřely po tom, co byly delší dobu namáhány u horní hranice výkonu při dlouhých cestách, hlavně po dálnici a nestačily se rovnoměrně chladit. Vzhledem k tomuto varování nezatěžuji motor trvale v rychlosti větší než 130 km/h, krátkodobé větší zatížení není problémem. Na druhé straně mi při 1. technické prohlídce technik sdělil, že konkrétně můj motor je v prvotřídním stavu, neboť naměřené emise dosahují asi ¼ povolených limitních hodnot.

Pokud bych měl vyhodnotit spolehlivost vozu, pak naprostá většina poruch a závad lze charakterizovat jako „bezvýznamná závada“ s výjimkou anabáze s náhradními akumulátory a nutností výměny řídící jednotky komfortních funkcí. Jak vyplývá z přehledu, závady se objevují dost kontinuálně a periodicky, takže je na autě tak nějak pořád co dělat. Pokud bych měl vyhodnotit spolehlivost, pak po mechanické stránce jako velmi dobrou, avšak firma Hyundai by se měla zamyslet nad zcela zjevně nižší kvalitou příslušenství, zejména elektrického příslušenství. Výdaje na opravy ve výši necelých 24 tis. Kč za cca 6 let provozu od nákupu ojetiny vzhledem k úspoře cca 220 tis. pořizovacích nákladů oproti novému vozu jsou však ještě přijatelné a zatím jsou pořád v relaci ke srážce z kupní ceny 20 tis. Kč, kterou jsem si vyjednal s AAA Auto.

Ekonomika provozu je však poněkud horší než u osobních vozidel. Průměrný provozní náklad na 1 km jízdy mám vypočítaný na 7,62 Kč, (nezahrnuje pořizovací cenu). Je to dáno vysokou fixní složkou nákladů, jelikož vozidlo používám spíše méně, hlavně v poslední době. Průměrný náklad na servis a náhradní díly činí 0,88 Kč na 1 km jízdy. Do této částky jsou ale započítané kromě výše uvedených oprav i náklady na periodický servis vč. oleje a náplní, který se u tohoto vozu dělá po 10 tis. ujetých km.

Jinak jsem také prožil s tímto vozem také trošku smůly. Asi tak 2 týdny po jeho zakoupení do mě v Praze na Spořilově na křižovatce, kde jsem stál na červenou, vrazila zezadu jedna madam s autem značky Renault Nevada, které mělo 2 roky prošlou technickou, které vůbec nebrzdilo, protože mu právě vytekla z prasklých hadic veškerá brzdová kapalina, kterou jeho řidička, jak tvrdila policajtům, prý poctivě od rána dolévala v množství cca 4 litry a která, jak vyplynulo z dalšího, byla zfetovaná, neboť uprostřed policejního vyšetřování si ustlala na zadních sedadlech a usnula, což policajtům přišlo relativně nezvyklé, takže jí šupem poslali na vyšetření na detox rovnou z místa bouračky. Její vůz už také 3 roky neměl zaplacené povinné ručení a majitelem byl někdo jiný než řidička. Prostě situace pro mě jako pro poškozeného tak trošku na mašli. Vrazila to do mezery mezi mě a auto v levém pruhu, které ale patřilo ministerstvu vnitra a také ho rozbila, proto si ale policajti na vyšetřování dali dost záležet. Zničila mi prakticky celý levý bok až po levé dveře u řidiče – zastavila se 1,5 cm od nich. Takže dobře 3 metry dlouhá rána. Bočnice u H1 je dělaná ze 4 dílů, 2 horních a dvou dolních svařených k sobě a přivařených na asi 1,5 centimetrových ocelových čtvercových profilech. Takže bylo nutno vyměnit zadní dolní část levého boku a ten zbytek šlo vyklepat. Cena opravy 48 tisíc Kč, avšak Česká pojišťovna se k tomu postavila čelem, škodu z povinného ručení mi zaplatila s tím, že s majitelem vozidla se vypořádá následně.


Závěr:
Hodnotit starší vůz z hlediska znalostí současné standardní výbavy, je vždycky ošidné, protože takový vůz pak vždy vypadá jako do jisté míry nevyhovující. Ve skutečnosti je vzít třeba v úvahu to, že počátkem roku 2004 řada z dnes už standardní výbavy byla tehdy pouze za příplatek. To se týká konkrétně ABS a klimatizace, případně stabilizačních a protiprokluzových systémů. Samozřejmě, že mi ABS nebo klimatizace do jisté míry chybí, ale tehdy se takto vozy normálně prodávaly a v r. 2006, kdy jsem jej jako ojetý kupoval bych u tohoto typu v bazarech lépe vybavený vůz těžko hledal.
Myslím si, že Hyundai H1 je dobrý automobil hlavně pro dlouhé jízdy a plní to, co od něj očekávám. Jsem spokojený a na otázku, jestli bych si ještě koupil znovu vůz Hyundai H1 odpovídám: ANO, ale již novější model H1 New.

Můj H1 funguje nadále bezproblémově, už bude letos v březnu desetiletý, žádné závady od zveřejnění recenze nenastaly. Jediné, co jsem musel, bylo opětovně vyměnit akumulátor za další nový. Po zkušenostech jsem už pro jistotu nekoupil originální Hundai náhradní díl, ale výrobek jiné značky.

17.10.2014. Projevila se mechanická závada, odešla řemenice na klice motoru. Výměna řemenice plus všech řemenů společně se servisní údržbou 90 tis. km stála necelých 15 000 Kč.

U vozidla se projevily v 93 tis. km další 2 elektrické závady,téměř současně a obě byly současně odstraněny. Jednak přestala svítit brzdová světla v důsledku prodření izolace kabelu v zadní části vozu a vyzkratováním okruhu brzdových světel v důsledku. Opraveno zaizolováním vodiče s nulovými materiálovými náklady. Odešel motorek dálkového ovládání zámku, byl nahrazen novým. Cena opravy obou závad vč. nového motorku dálkového zamykání pouhých 1 tis. Kč. Vozidlo po mechanické stránce i nadále naprosto v pořádku. Po karosářské stránce se objevují bublinky na dolním lemu zadních křídlových dveří. Plánuji opravu vyvařením, ale nehoří to.

Vůz má najeto právě 100 280 km. Od posledního doplnění recenze se neprojevila vůbec žádná porucha. STK při stavu tachometru cca 99 000 km proběhl bez jediné definované závady. 26. 6. 2016 budu do středního panelu palubní desky montovat mechanický (originální) držák na nápoje, když teď jezdím převážně jen sám, nemá mi kdo pití podávat, tak proto. Podřilo se mi ho sehnat za 200,- Kč. Tento vůz v rámci dělení SJM připadl mně.

Originální držák nápojů do palubní desky namontován, cena dílu 300,- Kč na vrakovišti v Úvalech u Prahy. Plně funkční. Źdná závada se od posledního doplnění recenze neprojevila, jen jsem nechal vyvařit pravé zadní křídlové dveře v Autocentru Votice, což je Škoda VW opravna. Vyvaření v celé šířce dveří na výšku cca 8 cm a kompletní lak za cca 5 800,- Kč. Značkový servis Autocentrum Butovice nabízelo jen výměnu dveří za 30 tis. Kč, Hyundai servis na Zbraslavi pak vyvaření a lak za cca 8 500,- Kč. Oprava dopadla perfektně a lak rovněž, otázka je však, jaká bude časová životnost. Rezavění dolního lemu křídlových dveří odprostředka u H1 je dle mého názoru konstrukční vada vozu.

Koupil jsem nové letní pneumatiky. Původní Pirelli CityNet měním po 13 letech provozu a ujetých 105 tisíc km. Zbytek připadá na zimní pneu. Vůz v zimním období téměř nepoužívám. Pořídil jsem opět Pirelli - Carrier za 2 128,.Kč /kus, zůstávám věrný kvalitn značce. Před montáží ještě repasuji původní disky, očištění, obroušení, nový nátěr syntetickou šedou základovou barvou a syntetickým emailem v provedení hliníkové metalízy. Montáž předpokládám počátkem dubna 2017.

Vůz jsem dne 11.11.2017 prodal. Tím je recenze k tomuto vozu uzavřena.