Nissan Sunny je kompaktní vůz od japonské automobilky Nissan, jehož historie sahá až do roku 1966, kdy byl uveden pod názvem Datsun 1000. Ačkoli výroba auta v Japonsku skončila v roce 2004, název zůstal a používá se dále na čínském trhu. V USA byly pozdější modely známé jako Nissan Sentra. Nejnovější verze auta Sunny byly větší než modely ze počátku jeho historie. Sunny byl posléze vyráběn po celém světě pod mnoha jmény a v různých typech karoserie po několik dekád. Po ukončení výroby jej nahradilo auto Nissan Tiida.
První generace auta, tzv. Datsun Sunny s kódovým označením B10, byla exportována jako Datsun 1000. Vůz byl představen v září 1966 ve dvou stylech karoserie - dvoudveřový sedan a van/kombi. Ty byly k dispozici ve dvou verzích: "standardní" a "Deluxe", která představila bubnové brzdy, listové pružiny v zadní části a lichoběžníkové nezávislé zavěšení v části přední. V prosinci 1965 Nissan uspořádal celostátní kampaň v Japonsku, kdy představil tento svůj nejnovější produkt. Rozvor auta činil 2280 mm, délka 3820 mm, šířka 1445 mm, výška 1295 a pohotovostní hmotnost se pohybovala v rozmezí 625-705 kg.
Auto mělo čtyřválcový řadový motor s celkovým výtlakem 988 ccm a čtyřstupňovou manuální převodovkou. U modelu pro rok 1968, uvedeného v říjnu 1967, byl přidán k lineupu čtyřdveřový sedan v obou verzích, tedy Deluxe a standardní. O rok později bylo přidáno ke karoserii coupé, v Japonsku prodávané jako "Sunny Coupé". Řada doplňků a příslušenství byla v té době obrovská, a auto při síle 62 hp (46 kW) vyvinulo až 6000 otáček za minutu. Všechny ostatní modely dostaly nové mřížky a větší koncová světla. Australský Model Deluxe přišel standardně s mnoha funkcemi, které byly v japonském modelu k dispozici pouze jako nadstandardní výběr.
Datsun Sunny Cab (v Japonsku Sunny Truck) debutoval v říjnu 1968 jako lehký užitkový automobil, založený na podvozku van VB10. Zařízení auta bylo základní, ale za nízkou cenu.
Druhá generace Sunny byla zahájena v roce 1970, a byla také známá jako Datsun 1200. Rozměry auta mírně vzrostly - rozvor na 2300 mm, délka na 3830 mm, šířka na 1495 mm a výška na 1390 mm. Pohotovostní hmotnost se ustálila na 700 kg. K dispozici byla 2, 3, 4 i 5-ti dveřová varianta, stejně jako široký výběr převodovek (3, 4 a 5-ti stupňová manuální a 3-stupňová automatická). Byly nabídnuty dva motory, a to 1,2L A12 I4 či 1,4L I4 L14. V lednu 1972 došlo k menšímu faceliftu u modelů na japonském trhu, souvisejícímu s mřížkou auta a s dalšími drobnými úpravami zařízení. Pro modelový rok 1973 zařadily modely prodávané ve Spojených Státech bezpečnější nárazníky, požáruvzdorné interiéry a další vládou nařízené bezpečnostní prvky.
Na jaře roku 1971 na japonském trhu debutoval Datsun 1200 Coupé, založený na B110, ale s novou kapotou, blatníky a mřížkou. Disponoval SOHC 1,4-litrovým motorem, jehož umístění bylo zachováno ve stejné pozici jako u původní řady motoru. Ve stejném roce debutovalo i komerční nákladní auto Sunny Truck založené na B120, mající stejný rozvor a pojezdové ústrojí jako auta Datsun 1200. V roce 1978 jej nahradil model B121. O několik let později, v listopadu 1989, přišel na trh Nissan Sunny GB122 Truck. Kromě změny světlometů z kulatých na pravoúhlé, došlo i ke změnám v oblastech mřížky, předních kotoučových brzd či katalyzátoru.
Třetí generace auta Sunny byla exportována v letech 1973-1978 pod názvy Datsun 120Y a Datsun B-210 (v severní Americe). Tato generace byla velmi populární, protože debutovala v průběhu plynové krize z roku 1970. Zpočátku bylo auto nabízeno s motory 1,2 nebo 1,4L, později se přidaly motory 1,3 a 1,6L. Na výběr bylo ze šesti typů karoserie: čtyřdveřový sedan, dvoudveřový sedan, dvoudveřový fastback, třídveřový hatchback, pětidveřové kombi a třídveřová dodávka. S tím souvisela i převodovka - auto bylo vybaveno 3-stupňovou automatickou převodovkou, anebo manuální ve škále 3,4 nebo 5 rychlostních stupňů. Kombi a dodávka nebyly nabízeny v Severní Americe.