Liaz

Liaz - historie značky auta

Liaz byla česká automobilka, která se od roku 1951 do roku 2003 zabývala výrobou nákladních a speciálních vozů.
Název LIAZ je zkratkou celého jména - Liberecké automobilové závody. Sídlo automobilky však nebylo v Liberci, ale v nedalekém Jablonci nad Nisou - Rýnovicích.
Kořeny Liazu sahají až do roku 1907, kdy byla založena automobilka Reichenberger Automobilfabrik (RAF). Ta vyráběla osobní auta, autobusy a nákladní vozidla. V roce 1913, během 1. světové války, byla zakoupena firmou Laurin & Klement (dnešní Škoda Auto). Nákladní auta vyráběné zde před 2. světovou válkou však stále nesly značku Škoda, LIAZ byl jen název podniku. Tento stav trval až do poloviny sedmdesátých let minulého století.
Dne 1. ledna 1951 pak byl založený národní podnik Liberecké automobilové závody skládající se ze závodů v Rýnovicích, Mnichově Hradišti a Liberci, který se zabýval výrobou nákladních automobilů, zatím stále prodávaných pod značkou Škoda.
V roce 1975 měl Liaz už celkem 11 000 pracovníků, celková výroba pak dosáhla 13 600 užitkových automobilů. V té době byl LIAZ největším výrobcem nákladních automobilů v Československu.
Liaz i nadále rozšiřoval svoje výrobní kapacity do dalších měst, jako například do Mělníka a Přerova. Nákladní auta společnosti LIAZ se vyvážely do celého světa, zejména do spřátelených socialistických zemí, ale také do východní Asie nebo Latinské Ameriky. Mezi tehdejší zákazníky patřily i některé arabské země.
V Rýnovicích byl montážní závod autobusů Škoda 706 RO, později zde vznikla výzkumně-vývojová základna motorů, sídlilo zde vedení celého podniku a jediná výroba, která zde zůstala do současnosti, byla výroba klasických stojatých motorů.
V Mnichově Hradišti probíhala finální montáž vozů, byla zde výzkumně-vývojová základna vozidel a výroba podvozkových dílů.
V Liberci v Hanychově byla výroba ležatých motorů (zejména pro autobusové a železniční aplikace) a předních náprav, v Liberci-Ostašově se nacházela slévárna šedých odlitků.
Mělník byl místem výroby podvozkových rámů a vybraných dílů a slovenská Zvolen montáží valníků a výroby vybraných dílů a valníkových plošin.
V Přerově to pak byla montáž tahačů, ve Veĺkém Krtíši (také na Slovensku) výroba motorů staršího typu RT a výroba spojovacích hřídelí.
V Holýšově se odehrávala výroba kabin řidiče a v Jablonci nad Nisou byla stavba jednoúčelových strojů a stavební výroba. »  Liaz - historie značky auta (dokončení článku)  »

Liaz - historie značky auta (dokončení článku)

V roce 1989 došlo k tzv. "Sametové revoluci", pádu komunistických režimů v Evropě a po celém světě a k ekonomickému kolapsu ekonomik zemí tehdejšího svazku zemí RVHP. Tyto události způsobily Liazu odliv odbytišť a vysoké ztráty, došlo tedy ke štěpení Liazu na jednotlivé malé podniky a následně i na částečnou privatizaci, která byla dokončena v roce 1995.
Největší podíl získala Škoda Plzeň a název podniku se tak změnil na Škoda Liaz a.s.
Škoda se snažila podnik zachránit a zavedla novou řadu Škoda 400, ale ani to nepomohlo vylepšit celkovou nedobrou situaci automobilky.
V roce 1998 byl proto na podnik vyhlášen konkurs, díky kterému podnik odkoupil slovenský Sipox Holding. Ten však neměl dostatečné prostředky a tak v roce 2002 podnik definitivně zkrachoval.
Nejperspektivnější část závodu, motorárna v Rýnovicích, se přejmenovala na JAMOT a.s.
V původním finálním závodě v Mnichově Hradišti dnes vyrábí firma Komatsu stavební stroje.
Společnost Tedom, která se zabývala výrobou kogeneračních jednotek s častým využitím motorů Liaz odkoupila JAMOT a v roce 2006 vznikla společnost Tedom Truck, která zakoupila i veškerá práva na výrobu nákladních automobilů řady 300 a 400.
Odstartovala tak výroba vozů řady Fox a modernizace vozů Liaz, nicméně se nepodařilo sehnat dostatek zakázek a proto byla dne 30. 10. 2009 vyhlášena likvidace společnosti.
V dnešní době tak z celého podniku Liaz funguje jenom ona již zmíněná motorárna.
Společnost Liaz se během své historie vyráběla tyto nákladní automobily:

• Škoda 706 R - původní nákladní automobily, jediné s kapotovou kabinou. Motor byl tajně vyvinut v průbehu 2. světové války.
• Škoda 706 RT - první sériová nákladní škodovka s bezkapotovou trambusovou kabinou. Na svou dobu velmi moderní.
• Škoda 706 MT (modernizovaný trambus) - modernizovaná verze z konce 60. let se lišila jinými motory, nápravami atd. Model MT zůstal ve výrobě až do roku 1988.
• Řada 100 - zcela nová typová řada ze začátku 70. let - problémy v dodávkách technologií, měla mnohaleté zpoždění, byla zmodernizována v 80. letech na řadu 110 a později řadu 150.
• Řada 200 - rekonstruovaná řada 110 z 90. let. Vzhledově se skoro neliší od svého předchůdce.
• Řada 300 - další výrazná modernizace řady 110, resp. 200. Začala se vyrábět v roce 1993.
• Řada S - vyráběná v kooperaci s rakouským výrobcem Steyr (zejména kabiny).
• Řada FZ neboli Furman - slovenské nákladní automobily, převážně valníkového typu.
• Řada 400 Xena a Fox - zcela nové nákladní auta z konce 90. let, výroba nebyla příliš velká, řádově desítky až stovky vozů.

LIAZ budil pozornost i na závodech Rallye Dakar, kde se umisťoval na předních pozicích.
Poslední vůz Liaz byl vyrobený 1. 9. 2003. Šlo o asistenční vozidlo právě pro závody Rallye Dakar určený pro tým Martina Macíka. Ten si také do továrny dovezl veškeré díly a v Mnichově Hradišti byl Liaz 111.154 smontován. Liaz poté opustili i poslední zaměstnanci a brány továrny Liaz se definitivně uzavřely.
Martin Macík se se svým týmem dodnes úspěšně účastní soutěží rallye Dakar s vozy LIAZ 111.154.