Rok výroby:2016Typ motoru:Stav km při koupi:300 kmStav km nyní:70 000 kmZpůsob řazení:manuálStatus vozu při koupi:novýJak dlouho auto používáte?4 rokyPalivo:DieselPrůměrná spotřeba:5,8 l/100 kmVloženo:7. 1. 2022
užitná hodnota pohodlná jízda i na delších cestách příjemná poloha za volantem slušný přístup do nákl. prostoru široké boční posuvné dveře vejde se do mnoha podzemních parkovišť
Slabé stránky
slabý motor slabá antikorozní ochrana silný sloupek - zakrývá velkou část výhledu převodovka nic moc rozhoupávání auta na nerovnostech lavice pro spolujezdce je nepohodlná = nouzovka
Závady a opravy na autě
Zatím jen běžný servis. Kromě toho výměna (v rámci záruky) zadních a spolujezdcových dveří kvůli začínající korozi!
Hodnocení a zkušenosti s autem
info o autě:
Jde o dodávku s nejslabším motorem 1,6 BlueHDi (bez systému Start a Stop) a s pětistupňovou manuální převodovkou. Je to prodloužený furgon (L2), takže třeba dvoumetrové postele naložíte v pohodě a ještě vám kus prostoru zbyde, s 2,5 m deskami už ale nepočítejte. V příplatkové výbavě je lavice spolujezdce s úložným prostorem a krajní sedadlo, které lze zvednout a dostat se tak ke krytému otvoru v přepážce. Ta umožňuje odvézt náklad dlouhý cca 3,5 m. To je sice slušné, ale otvor je poměrně malý a tak slouží spíš jen pro tyčovinu nebo lišty. Auto má manuální klimatizaci a rádio se slušnou konektivitou - zahraje hudbu z flashky, z mobilu přes bluetooth a je zde i vestavěné handsfree, které funguje velmi dobře. Má vyhřívaná zrcátka, ale ne stěrače. Jo a má tempomat, což je velmi příjemné.
postřehy a zkušenosti: O motoru toho asi moc říkat netřeba. Opravdu není moc silný. Není problém dosáhnout českých silničních limitů, ale na dynamickou jízdu hned zapomeňte. Předjíždět se s tím dá, ale potřebujete na to opravdu dlouhý úsek. Pocitově motor resp. turbo pěkně zabírá, ale budete zklamaní, když na tachometru zjistíte, kolik skutečně jedete. Navíc oblast otáček, v kterých auto jakžtakž funguje, je opravdu malá a vytáčení motoru nebo podřazování vám ke zrychlení prakticky nepomůže. Nicméně se na to dá celkem dobře zvyknout. S autem se rozjedete i na zhruba 150 km/h, což je myslím i jeho udávaný limit. Osobně si na dálnici zacvakávám tempomat na cca 125 km/h - to mi přijde optimální. Ve větších rychlostech je v kabině už opravdu nepříjemný hluk a motor se zbytečně moc vytáčí.
Podvozek mě hlavně zpočátku velice mile překvapil. Byl nezvykle tichý a příjemně komfortní. Rozbité cesty tlumil dokonale. Pro klidnou jízdu je nastavení podvozku celkem v pohodě. Při lehce dynamické jízdě se brzy projevují neduhy v podobě ne zcela jisté stopy či přímo odskakování. Ve vyšších rychlostech bych se nebál podvozek označit za téměř nebezpečný - nemá totiž žádnou jinou než komfortní polohu a jakmile zrychlíte ztrácíte prostě kontrolu. Několikrát jsem byl nemile překvapený rozhozením auta např. na nerovnosti v zatáčce. Takže si říkám, že motor je vlastně perfektně zvolený, tohle auto na rychlé přesuny fakt neberte. (Pro dokreslení dodávám, že jsem zhýčkaný subaráckými podvozky a to srovnávat opravdu nelze - díky tomu ale také vím, jak má vypadat skutečně funkční podvozek, na který se můžete spolehnout za jakýchkoliv okolností. U Subaru narazíte spíš na své limity, než limity podvozku - no a u Jumpy je to přesně naopak.) Dnes, po cca 70 tisících kilometrech, už na něm pozoruji únavu. Stále sice celkem komfortně tlumí, ale nyní má velkou tendenci k houpání a to je nepříjemné na nerovném povrchu i v zatáčkách.
Spojka, resp. práce s ní je hrozná. Abyste rozuměli, normální jízda je v pohodě a spojka funguje spolehlivě, ale rozjíždění s naloženým autem do kopce nebo dokonce couvání do kopce - to je očistec. Je to takový ten moderní manuál, co vám do řízení pořád trošku moc zasahuje. Auto má všemožné systémy na plynulé rozjetí bez proklouznutí, ale jak potřebujete s nákladem vycouvat kopeček, je to spíš k vzteku. V těchto chvílích potřebujete trochu potrápit spojku a motoru dodat plynem víc sil, protože tady není moc velký „krouťák“, na který byste se jinak mohli spolehnout. Jenže najít místo, kde zabírá spojka, to se vám nejspíš nepovede. Navíc, když není spojka úplně sepnutá, přidávání plynu vám na kola více síly nepošle, naopak. Auto se nakonec jenom nepřirozeně dusí a trápí. Na to jsem si nezvykl ani po těch 70 tisících kilometrech. Někdy se mi to podaří lépe někdy hůř, ale furt to nemůžu dostat pod kůži. Kolega mi radil vypínat ESP - zkusil jsem a zdálo se mi to lepší, ale stejně to není ono. Tohle se mi rozhodně nelíbí.
Převodovka není žádný zázrak. Řazení je docela tuhé a někdy se nechá trochu nutit. Někdy musíte vyšlápnout spojku a pokus o zařazení jedničky nebo zpátečky opakovat, aby rychlost dobře zapadla. Ne, zuby neuslyšíte, ani roztáčení synchronů, nic takového. Jen mi přijde, že tady se pokrok moc neprojevil a převodovka je jak z osmdesátých let. (Ale opravdu není třeba se proto rmoutit. Jsem prostě jen citlivka odkojená starou Toyotou, u které jsem poznal, že to jde i v docela „běžném“ autě dělat o hodně lépe)
Brzda je někdy přecitlivělá - někdy, v malých rychlostech, zasáhne posilovač příliš výrazně - vypadá to pak, jak když naplno zadupnete brzdy a to si chcete třeba jen vyjet z parkoviště. Několikrát jsem měl pocit, že snad udělám kotrmelec přes čelní okno.
Topení. Topí to vlastně docela rychle, ale musíte jet! Na volnoběh se to neohřeje vůbec. A že by vám auto pomohlo s ranní námrazou? Zapomeňte! To byl také důvod pro dodatečnou montáž nezávislého teplovzdušného topení. Topení je pod sedačkou spolujezdce a samostatná nádrž na stěně přepážky. Pro rozmrazení skel a vyhřátí kabiny je to parádní doplněk. Ono jinak nasedat do vymrzlého auta na částečně koženkové sedačky moc příjemné není. A škrábat čelní okno, to chce přímo nacvičit stání na předním kole.
Světla. Automaticky jsou k dennímu svícení zapnutá zadní obrysová a to mi přijde skvělé. Na autě mám světla s normálními autožárovkami. Lampy jsou vysoko, jsou dost velké a svítí velice slušně. Dálková jsou zvlášť a ta mi přijdou parádní. K dispozici jsou i slušné přední mlhovky. Akorát to ovládání! Zablikat varovnými dálkovými světly, když máte rozsvícená potkávací světla, to není jen tak. Chce to dělat s citem, jinak prostě dálkové přepnete natrvalo. Jenže varovná světla většinou v klidu nepoužíváte že?! Takže pak musíte sledovat palubku, jestli jste tam dálková náhodou nenechali. Prostě zbytečná hloupost. Jo a zapínání mlhovek časem tak zatuhlo, že se vám povede otáčet hladkým ovladačem až po opravdu velkém úsilí. A taky nejde mlhovky snadno zase vypnout. To je taky blbý.
Konstrukce. Tahle kapitola je s trochou nadsázky, ale jen trochou. Pokud jste jen trochu technický typ člověka, moc se v autě nerozhlížejte a už vůbec se nedívejte na podvozek nebo nedej bože do nitra dutin auta. Když si ale nedáte říct a podíváte se, tak zjistíte, že podvozek je zbodovaný z všemožných plíšků - já vím, všechno je OK, skvěle propočítané, nasimulované a řádně odzkoušené, ale prostě solidní pocit z toho nemáte. Navíc některý ty plíšky nejsou o moc silnější než stěna plechovky s limonádou. No nic moc. V dutinách vidíte, jak ty spoje vyplňuje polyuretanová pěna. Občas se tam objeví i trocha té vlhkosti.. Teď byste měli vidět, jak se na to tvářím. Jako takový ten smajlík s pokrouceným úsměvem. Jo a na střeše je použitý pružný tmel. Trochu to ale vypadá, že ho tam někdo nanesl palcem z rozviklaných štaflí. A to zas úplně vážně.
Sezení za volantem je parádní. A sedadlo mi přijde i na delších cestách pohodlné, což se vůbec nedá tvrdit o sedadlech pro spolujezdce. To jsou bohužel jen nouzovky a je to škoda. Když mi na nějakém spolujezdci opravdu záleží, nabídnu mu pod zadek či záda malý polštářek, který kvůli tomu vozím. Jinak doporučuji určitě přikoupit područku resp. opěrku pravé ruky. Je to takový klacík potažený koženkou, za který chtějí u Citroenu opravdu hodně peněz, ale jízdu vám to zpříjemní moc. Druhou ruku si často opírám o hranu dveří - ta je dostatečně široká. Citlivějšímu člověku by pouze mohlo vadit, že je z toho netvrdšího plastu, co v kabině můžete najít.
Výhled je také parádní, do stran i do předu. Jak jinak, když sedíte pěkně vysoko. Když dojíždíte třeba kolonu aut, vidíte krásně přes ně a máte přehled, co se děje a to je velice příjemné. Samozřejmě to je dané už jenom výškou, stejně na tom budete i v jiném vysokém autě. Co ale zrovna u Jumpy vnímám jako velkou chybu, to je šířka sloupku. V tom prostoru mezi čelním sklem a bočním oknem se vám lehce schová chodec i celý osobák! Párkrát mě to velmi nemile překvapilo a nejvíc třeba u kruháku. Když se k němu blížíte, tak auto, které kruháč právě objíždí, může zůstat celou dobu v zákrytu, vážně se do toho mrtvého úhlu vejde celý osobák, a vynoří se vám až před maskou chladiče. A to není nadsázka, tohle se mi stalo - v jiném autě jsem to nezažil. Z toho důvodu se teď v podobných situacích nejen rozhlížím, ale i všemožně kymácím na strany, abych nic nepřehlédl. Pozor na to!
Uspořádání pod kapotou je takové zvláštní - zkontrolovat hladinu brzdové kapaliny vám půjde špatně, ale jak se případně dolévá, když je víčko prakticky nedostupné, to netuším.
V autorizovaném servisu mi během těch pár let dělali nějaké dodatečné úpravy na doporučení výrobce. Takových „svolávaček“ měl Jumpy podle sdělení servisáka nezvykle dost. Já jsem celkem nic negativního nezaznamenal. Co mě trochu zarazilo, byla výměna tří dveří kvůli korozi! Po cca čtyřech letech provozu mě to lehce vyděsilo. A to jsem v zimě, kdy by člověk čekal na silnicích sůl apod., prakticky vůbec nejezdil.
Jinak tankuji převážně prémiová paliva (nejčastěji u Benziny nebo Mol). Natankování lepší nafty je na chodu motoru poznat a sníží se i hluk. Spotřebu jsem nijak neměřil. Podle palubního ukazatele mám dlouhodobý průměr 5,8 l/100 km a to mi přijde skvělé. S plnou nádrží tak najezdíte něco přes tisíc kilometrů. Běžně vozím náklad cca kolem půl tuny, občas víc. Větší náklad je znát, ale vír v nádrži to neudělá. Tažné jsem nedával. Auto má v techničáku myslím 1,5 tuny, ale podle mě by se s vozíkem dost trápilo.
speciality:
Neosvětlené čudlíky! Ano, v kabině je několik tlačítek bez podsvícení. To by normálně asi nevadilo, kdyby to ale nebyla tlačítka, která se primárně používají ve tmě! Tady udělali inženýři v Citroenu nějakou chybu. Takže se dobře naučte nahmatat ovládání intenzity podsvícení palubní desky a rádia a ovládání naklápění světel, protože v noci je určitě neuvidíte! Blbý co?! )
Nastavování multimédií apod. K tomu jen okrajově. Zkusil jsem a díky, když nemusím, tak raději nic nenastavuji. Orientace v menu a samotné změny nastavení jsou otřesné. To si připomenu dvakrát v roce, když měním čas na palubních hodinách. Raději si zastavte, tohle na pár „kliknutí“ nezvládnete. Proti tomu ovládání pod volantem je celkem příjemné - jak multimédia na pravé straně, tak tempomat na druhé.
Vypnutí ESP. To je spíš takový vtip. Jednou jsem se potřeboval rozjet na lehce zasněženém trávníku, prakticky rovinka. Ani trochu to nešlo. Vzpomněl jsem si na tlačítko s vypínáním ESP a zmáčknul ho. Fajn, teď se zkusím pomalu rozjet s vypnutým ESP. Bylo to ale dost podobné - nemohl jsem se hnout z místa a nic nepomáhalo. Nakonec jsem se posunul o pár čísel, ale to spíš díky rozhoupávání auta. Funkci ESP jsem nezaznamenal. Udělal jsem ale zajímavou zkušenost. S vypnutým ESP můžete jet jen do určité rychlosti, pak se samo zase zapne. No a když vám proklouznou kola, tak se vám zapne taky, protože si auto myslí, že jste se ze zapadnutí vyprostil a už svištíte dál. Zároveň systém dokonale zmatete dalšími pokusy. Dokonce mi pak vypadla hláška, že systém selhal a mám navštívit servis! Vtipné, že?! Takže pro mě osobně je to čudlík na nic. Když mám náladu, systém ESP vypnu )
Vypínání elektriky včetně varovných světel!!! V autě je funkce, která vás ochrání před vybitím baterie, když si necháte otevřené dveře. Ale je to asi sedm minut, než se všechno vypne a to mi teda přijde strašně málo. Zvlášť v dodávce, kde taky třeba půl hodiny něco nakládáte, přenášíte apod. Takže vám pak nezbyde nic jinýho, než v průběhu nakládání znovu zavřít a otevřít dveře, aby se proud zase obnovil. Je to otravný. A je tu ještě taková perlička. Ono se totiž vypne fakt všechno, i varovná světla. Zůstal jsem jak opařený, když jsem potřeboval něco rychle vyložit na frekventovaný cestě a auto mi po chvilce vyplo blikačky. Tohle je vyloženě faul.
Osvětlení nákladového prostoru. Trochu to souvisí s předchozím. V dodávce se vám vypne světlo a nevidíte nic, jenže ani s rozsvícenou dvojicí lampiček toho nevidíte dvakrát moc. Proto jsem si nainstaloval LED pásky a ke dveřím umístil křížově propojené vypínače. Baterii jsem schoval za sololitem krytý bok (nechtěl jsem zasahovat do instalace a dávat to natvrdo k autobaterii). A je to báječné! Úplně jiná dimenze a takovou úpravu všem doporučuji.
Zásuvka vzadu. Ano, auto má vzadu jednu autozásuvku. Nicméně, pokud nemáte nastartováno, tak není v provozu a to je mi celkem na nic. Takže tuhle vychytávku jsem ještě neměl možnost vyzkoušet.
Podlaha. Podlahu v dodávce potřebujete. Z výroby ale dostanete jen slabý zvlněný lakovaný plíšek. A originál podlaha z voděodolné desky se dělá ze dvou kusů, stojí docela dost a jde o speciální objednávku, takže si počkáte. Naštěstí existují firmy, které umějí vlepit do auta desku z jednoho kusu, za slušné peníze a na počkání. To byla jedna z mých prvních úprav. Ale stejně mi to přijde trapné, jen aby prodejce mohl překvapovat s co nejnižší cenou „již od“ a na vás pak zbude spousta nezbytných nákladů abyste mohli s autem normálně fungovat.
A nakonec stěrače - Jumpy má asi čtyři! různé druhy uchycení a tak stěrač ideálně koupíte podle VINka. To mi přišlo už trochu moc.
Komentáře uživatelů k recenzi Citroën Jumpy