Auto recenze Dacia Logan MCV

Závady a opravy na autě

V záruce:
Řešily se hlavně problémy s vrzajícími plasty, většinou postačilo jejich různé podložení či „znovu upevnění“. Bylo však nutné vyměnit korpus přístrojové desky z důvodu rozlomení zámku přihrádky zalitého v plastu, a tedy jinak neopravitelného. Dále bylo nutno vyměnit kovovou konstrukci opěradla u sedadla řidiče, neboť ze „zaseklo“ seřizování polohy opěradla.

Další problém vznikl z důvodu nekvalitní práce servisu při opravě havárie zezadu v r. 2008. Tehdy při přemontování motorku zadního stěrače servis původní motorek namontoval do nových dveří jenom na dvou silentblokách místo tří a navíc šrouby nedotáhl, takže aniž bych o tom věděl, se motorek kýval při používání stěrače několik let, až se „ukýval“ a bylo nutné ho v r. 2011 vyměnit. Tady je příčina nikoli v nekvalitě auta nebo dílu, ale v lemplovském přístupu značkového Renault servisu v Praze 6, ale ne toho v Praze na Zličíně. Bohužel už oprava nespadala o několik dnů ani do záruky na vůz ani do záruky na opravu po havárii.

Po záruce:
V 80 tis. km jsem nechal vyměnit klínové řemeny i s konzolí a napínáky. Tenkrát začal klínový řemen po nastartování pískat, rozhodl jsem o výměně. Závada v pravém slova smyslu to však nebyla, tato výměna je součástí servisního plánu a je předepsána ve 100tis. km, neboli jsem to vyměnil jen o trochu dříve. Možná by to i vydrželo, chtěl jsem jen mít jistotu, že nikde nezůstanu stát kvůli přetrženému řemenu.

V 11/2012, ve skoro 92 tis. Km jsem opravoval přerušenou hadičku ostřikovače v zadních dveřích, kdy kapalina tekla do dveří a ne na okno. Provedeno svépomocí a při vynaložení asi 1,5 hodiny práce a nákladem cca 150,- Kč za hadičku, hadičkovou spojku a hadrovou izolační lepenku.

Jiné závady to auto zatím nemělo.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Dacii Logana MCV přezdívaného „Metelesku blesku“ jsme pořídili 7. 12. 2007 v době, kdy jsme potřebovali standardně umísťovat do vozu 2 dospělé, 3 děti i s dětskými sedačkami či bobíky, 1 hluboký kočárek pokud možno v nesloženém stavu, (kdo by se s tou divnou věcí pořád pekelil) a 2 psy střední velikosti, belgického ovčáka a křížence retrívra s ridgebackem. Současně to ale mělo být provozně nízkonákladové auto pro moje každodenní cestování do práce (cca 20 tis. km ročně) a pro obsluhu rodiny a domu s objemem motoru do 1,5 litru. Tedy vůz určený pro převážně krátké cesty do 100 km od bydliště. A tak jsme chodili od značky ke značce, od prodejce k prodejci, pěkně všichni kompletně celá 5 členná rodina s hlubokým kočárem, dětskými sedačkami i těmi psy a fyzicky zkoušeli, do kterého typu vozu se vejdeme dle námi zvoleného kriteria. Prodejci z nás měli z části radost, z části legraci. Neuspěli jsme (tehdy a ve zvolené třídě vozu) u žádné jiné značky než právě a jenom Dacie Logan MCV a proto jsme si jí koupili. Pořizovací cena byla 359 tisíc Kč, neb je v nejvyšší výbavě, leč bez klimatizace, avšak ještě o něco rozšířené, v ceně ale byla zahrnuta i sada kol se zimními pneumatikami, neboť vůz jsme přebírali v zimním období. Tenkrát se žádné slevy neuplatňovaly a na vůz se čekalo 3 měsíce. Při výběru tedy nehrály roli žádné specifické technické parametry, lahůdky nebo fičury, ani „divná pověst“ značky Dacia. Dokonce ani to ne, že jsme automaticky zařazeni, jak občas na cestách pozorujeme od ostatních řidičů, mezi „socky“. Vůz má dnes najeto 92 000 km Jeho dlouhodobá průměrná spotřeba je téměř stejná jako u Renaulta Thalie (viz má jiná recenze zde) 5,30 litru nafty na 100 km. Ovšem tendence spotřeby je klesající, průměrná spotřeba za rok 2012 je pouhých 5,02 litru/100km. Vůz zraje jako víno…
Byl jsem překvapen, jak je vůz pohodlný, má příjemné pérování, které není přehnaně měkké, což způsobuje, že i přes větší výšku a tím i vyšší těžiště se v zatáčkách nijak zásadně nenaklání, nemám v něm vůbec žádný pocit stísněnosti, spousta místa nad hlavou i relativně pohodlná sedadla, i když dle mého mínění s poněkud krátkými sedáky. Má velmi přesné řízení. Příjemná je vzdušnost vozu daná výškou střechy i perfektní výhled z něj. Naprosto bezkonkurenční je kufr, do kterého v pohodě umístím třeba i 20 pytlů s mulčovací kůrou najednou. Vejde se tam celá paleta i s nákladem. Naftový přeplňovaný motor splňující normu Euro 4 je trošku hlučnější, avšak snesitelně. Není to však vůz pro rychlé ježdění, optimálního režimu jízdy dosahuje kolem 100 km/hod a 2 500 ot/min. Při rychlostech nad 130 km/hod vůz už působí trošku dojmem, že je přetěžován, avšak rychlosti nad 150 km/hod. je schopen bezproblémově dosáhnout, ovšem už bez dynamické rezervy ve výkonu. Pro zvýšení životnosti příslušenství motoru a zvýšení mazivosti nafty používám trvale a dlouhodobě aditivum VIF.
Je to však „osudově prokletý vůz“. Nejen, že byl 3x poškozen zloději (2x odcizeno rádio a poškozeny přední dveře jednou pravé jednou levé a jednou odcizen zadní stěrač), ale byl celkem 3x poškozen havárií. (Vždy nezaviněně a vždy při tom vůz stál a nebyl v pohybu.) Jednou při nárazu zezadu opilou řidičkou na křižovatce při stání na červenou, (škoda 109 tisíc Kč, nutnost rovnání zadní části skeletu – podlahy zavazadelníku na rovnací stolici a výměny zadního spodního příčného nosníku skeletu a obou zadních dveří i nárazníku, a pak 2x na parkovištích před obchodními lidojemy, jednou nám tak odepsali levý přední blatník, podruhé pravý zadní bok. V obou případech šlo díl karoserie opravit vyklepáním a výměnou nárazníků, v obou případech činil náklad na opravu 36 tisíc Kč. Na dovršení všeho byl vůz v červenci 2012, poškozen kroupami, bylo na něm 228 důlků a oprava stála dalších 36 tisíc, oprava formou vytažení plechu za studena bez tzv. „poškození laku“. Takže opravy karoserie dodnes stály nějakých 217 tis. Kč po bouračkách i kroupách a dalších cca 55 tis po těch zlodějích. Naštěstí veškeré opravy po nárazech byly hrazeny z povinného ručení viníků a spoluúčast na pojistce u opravy po kroupách činila pouhých 1 tis. Kč, takže nás to nezruinovalo (poměr 216:1). Opravy po zlodějích nás však na spoluúčasti stály nějakých 13 tis. Kč (poměr 42:13). Přes to všechno jsme to auto za celých 5 let vlastním neuměním já ani moje žena ani jednou neškrábli. Štěstím bylo, že žádný z nárazů nezpůsobil nutnost jakýchkoli mechanických oprav. Proto po mechanické stránce vůz „drží“ i navzdory těm bouračkám. Auto zatím téměř nikdy nebylo na delší cestě, za celých 5 let bylo pouze 1x v Kopřivnici, 1x na Seči a 1x v Třeboni, jinak jezdí jako otrok do práce a kolem baráku. (Na dlouhé cesty používám dodávku/mikrobus Hyundai H1-viz jiná moje recenze zde-a procestovali jsme s ním téměř celou Evropu.)
Vzhledem k tomu, co vůz z pohledu poškození karoserie prožil si myslím, že by se hodně špatně prodával a tak jsem se rozhodl, že nebude určen k prodeji. Plánuji ho udržovat do 250 000 km projezdu a pak už ho nechám jen na dojetí bez dalších investic, takže počítám, že ho vyřadím formou likvidace při projezdu kolem 300 tis. km někdy kolem roku 2023, tedy po 16 letech provozu a věřím, že vydrží, i když na hranici životnosti příslušenství motoru. Zatím nic viditelně nerezaví, předpokládám však, že v místě svárů na spodku skeletu i na opravovaných dílech, hlavně LP blatníku, kde byl vyklepáním vyrovnán zlom, je korozní odolnost snížená a že k rezavění časem dojde a jsem smířen s tím, že karoserii budu časem muset trochu kvůli těm předchozím bouračkám znovu poopravit.
Vůz je velmi spolehlivý, dosud neměl žádnou mechanickou závadu v pravém slova smyslu. Největším problémem je u tohoto vozu kvalita plastů v interieru.

Den před štědrým večerem r. 2013 došlo po 6 letech a 2 týdnech provozu k první skutečně vážnější závadě na tomto vozu, kterou jsem musel řešit. Po prudkém zabrzdění vyvolaném oklním provozem se "utrhl" motor. Odešla tzv "kost" neboli hlavní silentblok motoru (vlastně dvojsilentblok s traverzou mezi oběma pružnými elementy probíhající pod motorem). V důsledku toho to sekundárně zničilo i táhla řazení, takže nešla řadit dvojka, čtyřka a zpátečka. Oprava stála necelých 7 300 Kč. Už to však opětovně jezdí jako by se nic nestalo. Jinak auto je stále nedotkuté korozí, i když nyní jezdí už 7. zimu.

Vozidlo provozuji nadále bez závad, pouze se nenavíjí zadní levý bezpečnostní pás. Při servisní údržbě 120 tis. km před asi 3 týdny se poprvé měnily přední brzdové destičky. Vše ostatní bylo a je O.K. Bohužel v červnu 2014 vůz po další drobné kolizi obdržel oboje nové dveře na levé straně (cena opravy 43 tis. Kč - hradila pojišťovna. Skelet vozu nebyl poškozen. Končí mi právě životnost letních gum po 7 letech a ujetých cca 77 tis. km (zbytek najely gumy zimní). I když tam z výroby byly polské gumy Debica a trošku jsem se jich i bál, myslím, že jejich životnost a konec konců i kvalita je velmi dobrá.

V současné době řeším, jestli vůz někdy v únoru či březnu 2015 (vůz bude mít najeto odhadem 135 tis. km) prodat a koupit buď opět Dacii Logan MCV nebo Renault Fluence, či pokračovat v provozu tohoto auta. Už se dostávám do situace, kdy budu muset do vozu lehce poinvestovat ve 140 tis. km (minimálně oprava rozvodů - napínací kladky, vodní pumpa, řemeny, nějaké další výměny - bezpečnostní pás vzadu, sada nových letních pneu, nové povlaky sedadel. Příští rok to spolkne odhadem 25 tis. Kč, což při zůstatkové ceně max 70 tis. Kč v té době je už dost..

Ve 140 tis. Km kromě běžného servisu byla po 7,5 letecch provedena kompletní repase rozvodů a vodního čerpadla, ovšem nikoli ve stavu poruchy, ale v rámci trochu protaženého časového servisu (7,5 roku proti předepasným 6). Auto jinak jezdí bez závad, na podzim 2014 skončily letní pneu, v březnu 2015 zimní jako zimní a teď je dojíždíme v letním provozu. Na podzim vůz dostane nové zimní gumy a na jaře 2016 nové letní.
Došlo k zásadní změně: Vozidlo jsem předal manželce, která s ním od dubna 2015 (od stavu cca 136 tis. km)taxíkaří. Na taxíku se vůz velmi osvědčuje, jednak je oblíben klientelou (prý kvůli barvě, ale hlavně kvůli užitné hodnotě), už jsme vezli v kufru nábytkovou skříň, 2 vlčáky současně, 2 kočárky a ožralého spícího (leč platícího) klienta. Budeme přecházet na 10 tis. km interval výměny oleje, carakter provozu to vyžaduje. Žádné zavady se neobjevují, jen jsme museli vyměnit PP reflektor a LP mlhovku, kteru nám rozkopala konkurence ve snaze nás přinutit opustit "štafl", zapraveno bylo partivoými díly z vrakovište u Hořesedel. Kromě toho nám byla párkrát vypuštěna kola, 2x propíchnuta LZ pneumatika a jednou uskutečnila útok svým vozidlem, v důsledku čehož bylo nutno vyměnit disk a pneumatiku (za obojí rovněž starší) na PP kole, které vzalo úhonu při snaze o vyhnutí před nárazem. Posléze objednaní násilníci nás napadli a zkopali fyzicky hlavně manželku, jednomu z nich ale museli po potyčce se mnou šít hlavu, zatímco mně nic. Nicméně začíná to vypadat, že vytlačena bude ta konkurence. Jsme tvrdí.
V pátek 15.5. 2015 jsem koupil novu Dacii Logan MCV 1,5 dCi 66kW Arctica jako náhradu této hodnocené pro rodinný provoz a také proto, aby nedošlo k přerušení živnosti, kdyby v důsledku jakékoli události jsme o "starou" dacii náhle přišli. Až si na to auto udělám přesnější názor přidám recenzi MCV II. typu.

Vůz v 10/2015 převzala včetně úředního převodu vozu bývalá manželka při stavu cca 165 000 km v rámci 1. fáze dělení SJM a pokračuje s ním v taxíkaření, v lednu 2016 jej poškodila na přední části při havárii a oprava dle mého názoru nebyla provedena 100%. To už je ale jiná historie, která jde mimo mne. Tím další doplnění recenze k tomuto vozu už nebude prováděno.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•