Auto recenze Ford Taunus

Závady a opravy na autě

Auto za celou dobu, co jsem ho měl (téměř 6 let- cca 55.000 km) mělo jen drobné, nezávažné poruchy.

Nikdy mě nikde nenechalo, až na jednu vyjímku. Prasklá guma na kardanu (hardyspojka) ihned za převodovkou. Vyměněno za verzi kardanu bez gumy, s pevným křížem a byl pokoj. Také jsem kupoval nový chladič. Když už přišlo na řadu asi třetí zalepení chladiče, raději jsem za cca 2.800 Kc koupil zcela nový. Další menší závady byly třeba zkorodované kontakty v pojistkové skřínce a s tím související problémy s elektrickým okruhem. Muselo se to občas vyčistit.

Ostatní závady byly spíše estetického či konfortního rázu a pokud řidiči nevadí není třeba je ani řešit. Vymlácené silentbloky na přední nápravě, které ale neměli vliv na jizdní vlastnosti, spíše se projevovaly jen mlácením při jízdě po nerovném povrchu. Unikající olej ze zadní poloosy. Hučící zadní náprava - ložiska na poloosách a diferenciál.

Původní dosluhující motor 1600 OHC a čtyřstupňovou převodovku jsem vyměnil za novější 2000 OHC a pětikvalt původem ze Sierry. Pneumatiky jsem měl dvě sady, zimní a letní, takže těch 6 let vydržely.

Zvláštní kapitola je koroze. Koroze je nepřítel všech starších aut s prakticky nulovou antikorozní ochranou a nebylo tomu jinak ani u tohoto Taunuse. Auto jsem kupoval vyvařené a během 6-ti let každodenního ježdění v létě v zimě už začalo opět značně rezivět.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Zkušenosti s tímto vozem mám jen dobré. Auto "sloužilo" v tom pravém slova smyslu. Téměř nikdy to nebylo opačně, že bych já sloužil autu. Až na pár závad popsaných dříve jsem s autem prakticky jen jezdil a občas vyměnil olej či brzdové destičky.

Vůz je poměrně prostorný a pohodlný. Můj Taunus byl navíc ve výbavě interiéru GHIA, který byla navíc na svůj věk nebývale zachovaný a udržovaný. Příjemné hnědé látkové polstrování sedadel i dveří, navíc obložení palubní desky a dvěří ze dřeva. Ne žadná plastová imitace dřeva jako se to dělá dnes, opravdu dřevo (!)

Jízdní vlastnosti byly celkem dobré. Vzhledem k tomu, že se jedná o vůz ze zadním náhonem, je třeba s tím při mokru a hlavně v zimě počítat. Při prázdném kufru může být na sněhu problém vyjet i do menšího neudržovaného kopce. Jinak řízení reaguje lehce. Díky měkčímu odpružení se auto při rychlé jízdě poměrně dost naklání. Také pevná zadní náprava na hrbolech občas doslova uskočí, hlavně v případě špatného stavu zadních tlumičů, což byl můj případ.

Původní motor 1.6 OHC (72 koní) nebyl žadný sportovec. Motor jsem ihned na začátku vyměnil za motor zcela schodné konstrukce, ale novější a většího objemu - 2.0 OHC (100 koni). Tento motor je znatelně živější, rozhodně s ním nebudete brzdou silnic a tempem stačí většině i současných aut. S tímto motorem a s pětistupňovou převodovkou jsem dosahoval spotřeby mimo město 8 až 8.5 litrů a ve městě kolem 11 litrů.

Kufr má Taunus více než dostatečný. Bežná byla jízda na hory bez záhrádky, protože snowboardy se vešli na šířku do kufru.

Vzhledem ke stáří těchto aut se již nyní asi nedají doporučit na každodenní ježdění. Najít nějaký slušnější kousek je obtížné, pokud neberu v úvahu kousky udržované fandy těchto vozů, ale s takovým autem je zase škoda jezdit v každodenním provozu.

Dobře zrestaurovaný Ford Taunus je stále nádherné auto.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•