Hlavním problémem tohoto vozu bylo, že šlo o klasický bouraný dovoz bez dohledatelné historie, což mohlo do značné míry ovlivnit množství závad, které se během těch 16 měsíců používání projevily. Následný výčet tudíž bude mít jen relativní vypovídací hodnotu.
Ihned po koupi bylo potřeba vyměnit rozvody (vůz měl mít najeto 87tkm, čemuž bych vzhledem ke stavu podvozku docela věřil), "klínový" řemen, kterého byla jen polovina, termostat chlazení (nepříjemné je, že pro verzi s klimatizací je cca 5x dražší) a opravit podsvícení přístrojové desky- nesvítila levá polovina.
Již od počátku se ztrácel olej i chladicí kapalina, ale nikdy jsem přesně nepřišel na to, kudy nebo kam. Po necelém půlroce se přidaly problémy s občasným chodem na tři válce. Dlouho jsem ohledně toho navštěvoval servis, jenže vůz byl schopen jet celou cestu na tři válce a před servisem naskočil i ten čtvrtý, takže pokaždé nebyla zjištěna žádná závada a asi 6x jsem odjel domů s nepořízenou. Nakonec po více než třech měsících návštěv při náhodném tříválcovém projevu byly jako problém stanoveny zapalovací kabely spolu se svíčkami, oboje bylo vyměněno a pak už byly potíže s chodem jen občas při studeném motoru. Vzhledem k tomu, že jsem se obával vadných vstřiků, bolesti tohoto typu vozu, bylo pro mne konečné rozřešení příběhem se šťastným koncem.
Doslova "horké chvilky" pak připravila ještě jedna závada- praskl odvzdušňovací ventil na chladiči, vytekla kapalina a uvařil se motor. Od toho okamžiku občas nefungoval ventilátor chladiče, takže se motor podařilo uvařit ještě jednou. Závada byla shledána banální, špatný kontakt v konektoru. Ovšem i pokud vše fungovalo, byla chladicí soustava poněkud labilní a teplota dosti kolísala v závislosti na způsobu jízdy.
Jinak vůz trpěl ještě na náhodné chyby v paměti závad- jednou se jednalo o chybu teploty nasávaného vzduchu, podruhé o chybu Fiat kódu. Zatímco ta první se v praxi nijak neprojevovala, ta druhá zapříčinila, že se jednou Bravu nepodařilo nastartovat a musel jsem ji odtáhnout do servisu. Reálně odstranitelný původ problému nebyl shledán žádný, prostě se to může stát kdykoliv příště...
Seznam závad dotváří relativní blbosti, jako nefungující ostřik zadního okna (rozpojené vedení kapaliny), drolící se vnější madlo PZ dveří (nekvalitní materiál), nefungující některé pruhy vyhřívání zadního okna, drnčící uvolněná příčka v tlumiči posledního dílu výfuku, znatelně pomalejší pohyb okna ve spolujezdcových dveřích oproti řidičovým (možná jen zabordelený motorek, neřešeno), "padající" ručička ukazatele stavu paliva v nádrži (zřejmě špatný plovák, neřešeno), cukavě zabírající spojka při studeném motoru (nejasná možná závada, neřešeno) a ke konci i rázy od přední nápravy (čepy řízení, vyměneny).
Na úvod bych rád podotknul, že bouraný dovoz bych si nikdy nekoupil, byli jsme však v situaci, kdy jsme zcela neplánovaně ze dne na den přišli o vůz a bylo potřeba jezdit, takže na nějaký dlouhý výběr nebyl čas. Jsem fanda značky, navíc Bravu považuji vzhledem k době vzniku za vůz se svébytným svěžím designem, pročež padla volba právě na tento typ.
Ač má Brava na délku méně než 4,2m, je prostorově dobře vyřešená a zejména díky dlouhému rozvoru poskytuje dost místa i pro mých 190cm. Přístrojová deska mě neomezovala, výškově seřizovatelné sedadlo bylo příjemné na posez a i po delších cestách jsem z něj nevstával rozlámaný jako z tvrdé pryčny v oktávii. Zadní sedadla pak nabízela dosti místa pro nohy, s hlavou to už bylo díky zakulacené střeše horší. Interiér byl celkově příjemný a díky živějšímu, ale ne avantgardnímu designu i útulný. Zavazelník o objemu 380L byl pro nás svojí velikostí plně dostačující, navíc potěšil tvarem i dobrou přístupností pátými dveřmi. Praktickým doplňkem navíc by byla snad jen síťka pro upevnění méně rozměrného nákladu, jako např. povinné výbavy, která se nevešla do omezeného prostoru k rezervnímu kolu, které je mimochodem tzv. neplnohodnotné, tedy jen nouzové.
I přes obecně špatnou pověst italů vůz startoval bez problémů i při loňských -25°C. Chvíli po nastartování sice měl motor poněkud labilní chod, ale jakmile se trochu rozehřál (ani to nemuselo být na provozní teplotu), běhal jako víno. Dvouvačková šestnáctiventilová 1,6 je asi nejlepším benzinovým motorem, který se kdy do Brav dával. "Papírových" 103 koní je pro 1100kg těžký vůz dostatečných i pro svižnější svezení. Maximum kroutícího momentu leží až poměrně vysoko- ve 4tis ot/min, což znamená, že je motor pro dosažení bouřlivějších projevů potřeba točit, do 3tis ot/min je dosti letargický. Vytočit jej lze až k 6500 ot/min, za což se odvděčí na velkoseriově vyráběný vůz docela příjemným, siláckým zvukovým projevem a nepříjemnou spotřebou přes 10L/100km.
Vzhledem k tomu, že jsem rád využíval výkonového potenciálu motoru, pohybovala se celková průměrná spotřeba kolem 8,5- 9L/100km, při šetrné jízdě bylo možno jezdit něco pod 7L/100km. Důležité upozornění- všechny benzinové motory v Bravách jsou dosti náchylné na kvalitu oleje a pokud se používá olej nepředepsaný výrobcem nebo méně kvalitní, dochází velmi rychle k přidírání a zvýšenému opotřebení vaček.
Řazení jízdních stupňů bylo až na zpátečku, která často vyžadovala několik pokusů, bezproblémové. Brzdy v kombinaci kotouč+buben měly trochu pomalejší nástup, ale v případě potřeby byly dostatečně silné. Nepříjemný byl příliš účinný posilovač řízení, který sice dovoloval ve městě kroutit volantem doslova malíčkem, při vyšších rychlostech na dálnici nebo i na sněhu však neposkytoval prakticky žádný pocit vazby na vozovku.
Odpružení bylo spíše tvrdší a rázy se více přenášely do karoserie, takže díky rozbitým českým silnicím původně skvělý podvozek dosti utrpěl. Svojí pověsti pak vůz dostál v kvalitě zpracování, která na zdejší silnice rovněž není příliš vhodná. Nevrzalo toho moc, zato trvale. Výhodou tvrdšího podvozku však byly vcelku slušné a bezproblémové jízdní vlastnosti.
Výhled z auta je překvapivě slušný, "rohy" karoserie (díky kulatosti se ve skutečnosti o nějakých rozích nedá hovořit) se vcelku dobře odhadují a i při parkování nikdy nebyl problém. Zvláštností vozu bylo, že 90% radarů na silnicích ukazovalo při průjezdu VYŠŠÍ rychlost, než jaká byla v tu dobu udána na rychloměru, přitom vše včetně pneumatik bylo originální.
Závěr? Prostě rozporuplné zkušenosti. Komfort a prostor předčil použitou techniku. Nelze však vše dávat za vinu výrobci a je dost možné, že kdybychom sehnali nějaký perfektně udržovaný exemplář s jasnou minulostí, byli bychom většiny projevených závad ušetřeni. Byť jsme vždy dojeli tam, kam jsme potřebovali, nevěstil tento vůz ani do budoucna nic dobrého, takže šel s poměrně značnou ztrátou na ceně pryč.
S ohledem k okolnostem tedy- hodnotím jako průměr.
Komentáře uživatelů k recenzi Fiat Brava