Auto recenze Fiat Cinquecento

Závady a opravy na autě

Během doby, kdy jsem měl tento vůz půjčený nemělo naprosto žádné poruchy.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Tento vůz jsem měl půjčený na několik hodin, avšak i v této krátké době, jsem stihl poznat, jaké Cinquecento vlastně ve skutečnosti je a zde Vám přináším o něm krátkou recenzi - podle vlastního dojmu.

PRVNÍ DOJEM

Jestliže uvidíte auto porvé, je vám zcela určitě předpovězena jedna z těchto reakcí: 1) buď se vám bude zdát vůz roztomilý a zamilujete si ho
2) nebo vám bude nesympatický už od první chvíle a věřte, že v tomhle případě se "časem" - jak se říká, pohled na něj určitě nezmění.
Zkrátka buď můžete vůz milovat, nebo nenávidět. Zřidkakdy se najde nějaký mezistupeň, tedy něco mezi tím. I přes všechny spekulace a všechny pomluvy, nebo chvály skutečně působí vůz na první dojem trochu zastarale a vypadá snad ještě menší, než vlastně ve skutečnosti je. Hranatý design a titěrná zadní světla na atraktivnosti vozu určitě nepřidají, ale samozřejmě je tu i něco, co skutečně zaujme - někdy až tolik, že i ta zmiňovaná nevkusná zadní světla se dají přehlédnout. Z povedených vnějších částí vozu určitě stojí za zmínku: ucelený design, velké plastové nárazníky, které jsou výborné v městkém provozu, nebo na štěrkových cestách, a určitě na neposledním místě také tvar vozu z předního profilu, kde se vůz po celé délce jakoby rozšiřuje směrem od střechy dolů, což napovídá o dobré stabilitě vozu. Vůz je vybaven koly, které působí v poměru s karosérií trochu přerostle (plechové disky), ale to není na škodu - naopak. První dojem už máme za sebou, jenže samozřejmě pouze vnější vizuální stránka vozu není vše, a tak asi většina z vás - kupujících, bude chtít na druhém místě určitě vidět interiér.


VEVNITŘ

Hned první věc, které si všimneme je velký úhel otevření dveří, což umožňuje pohodlné nastupování na přední sedadla. Kdo chce sedět vzadu, musí nejprve sklopit jedno z předních sedadel, jak tomu bývá i u všech ostatních třídvéřových vozů. Prostoru je v autě mnoho, hlavně vepředu - tam je prostor téměř neúměrně veliký vzhledem k vnějším rozměrům vozu. Za takový prostor by se nemusel stydět ani vůz o několik tříd výš. Ani postavy kolem 185 cm nemají na předních sedadlech žádný problém. Na zadních sedadlech je poměrně také dost místa, avšak urostlejší a vyšší postavy můžou mít drobný pocit ztísněnosti. Vnitřní prostor je tedy nadprůměrný, ale to všechno na úkor zavazadlového prostoru, který pobere nanejvýš tři až čtyři plné nákupní tašky. Interiér je postaven a navržen velmi skromně a jednoduše, palubní deska by rozhodně snesla více zakulacených a aerodinamických tvarů. Výplně dveří nepokrývají celé dveře zevnitř, ale jen jejich část. Zbytek dveří je "nahatý", tedy jen plech v barvě karoserie. Vhodné pro tuning a pro zabarvení interiéru do barvy vozu, nevýhodné v zimě, protože plech odvádí teplo a je dlouho studený a také proto, že takto neočalouněné dveře netlumí tak kvalitně hluk v kabině, jako plně vycpávané dveře. Při usazení do vozu nadchne dobrá kvalita sedaček a volant, který sice není nic překrásného, ale dobře padne do rukou. Pedály mají příjemně krátkou dráhu sešlápnutí a řadící páka je také skoro po ruce. Zevnitř je patrné, že zpětná zrcátka jsou sice dostačující, ale někomu mohou připadat poněkud malé. Avšak musíme mít stále na mysli, že i přes ten prostor, co máme kolem sebe stále sedíme v malém voze a uznejte samy - jak by vypadal tento malý Fiat s obřími zrcátky např. z Avie? Takže... zrcátka jsou vlastně výborná....... Když otevřete kapotu motoru, možná budete překvapeni, poněvadž motor je hodně malý a jednoduše vypadá. Ale nenechte se mýlit, dokáže i překvapit....


TESTOVACÍ JÍZDA

Po otočení klíčkem se ozve motor, patřící spíše k těm tišším. Hlukem je srovnatelný např. se Škodou Felicia, Daewoo Lanos apod. Ale testovaná verze 0.9 působila na mě při volnoběžných otáčkách ještě více "uklidněně". Opravdu se nevyplácí podceňovat výkon motoru. Více přidaného plynu (jako např. u Daewoo Matiz, Škoda 120 apod.) má za následek prudší rozjezd a hlasité kvílení pneumatik, což je určitě jedno z příjemných překvapení. Fiat totiž využil velmi nízké váhy tohoto modelu a proto si mohl dovolit osadit ho slabými motory od 0,9 do 1,1 l a i přesto jsou vozy agilní. Se zvyšujícími se otáčkami stoupá ale i hluk v kabině, na čem má ale značný podíl i zmiňované "nedodělané" čalounění ve dveřích. Převodové rychlosti jdou řadit snadně, ale trochu nepřesně. Auto je pevné i v prudších zatáčkách - t.z. že není cítit sebemenší krut karoserie a i při bočním větru je stabilní. Celkové jízdní vlastnosti jsou dobré, při obsazení max. 2 osobami je vůz překvapivě rychlý a i v prudších kopcích neztrácí příliš svůj výkon. Při větším zatížení ale výkon upadá a to zejména do kopců. Při testovací jízdě jsem měl zezačátku pocit, že se snad ukazatel benzinu zaseknul, nebo že vůz využívá sluneční energie... ale pravda byla jiná - velmi nízká spotřeba. Při ostřejší jízdě není problém vejít se pod hranici 5,5 l naturalu na 100 km. Celková manipulace s tímto malým Fiatem je příjemná a rychle se na něj zvyká. Brzdy nevadnou ani po delším používání a i bez posilovače řízení není jízda po klikatých silnicích ani parkování do kolony stojícíh vozů problém.


NA CO SI DÁT POZOR, CENÍK VOZŮ

Vypadá to, že většina parametrů hovoří pro koupi Cinquecenta, ale přeci jen..... jestliže potřebujete rychlý "kočkolap" na frajeření, nebo snad rodinné auto, poohlédnětě se raději jinde. V autobazarech, nebo při soukromé koupi přes inzerát vás zřejmě naláká i nízká cena. Opravdu, nehledejte v tom nějaký háček, nebo nečistý úmysl. Jak jsem již zmínil, automobilka Fiat se snažila vyrobit co nejlevnější vůz a taky se jim to podařilo. Cinquecento za ty léta neztratil nic ze své cenové atraktivnosti, ba naopak. Základní verzi z roku 1993 můžeme sehnat již od nějakých 28-30 000 kč. chceme li novější rok výroby, jako např. 1996 musíme přibližně 8-10 000 připlatit. Maximální cena nejnovějšího modelu (který mimochodem oproti modelům starším neprodělal žádnou změnu, ani modernizaci, takže je naprosto stejný jako modely první -t.j r. 1993) by se měla pohybovat okolo 50 tisíc. A uznejte samy, že v dnešní době sehnat jiný automobil v dobrém stavu od roku výroby 1996 a novější za cenu 35- 50 000 kč je téměř nemožné. Tyto vozy ve většině případů jsou v dobrém stavu s nízkým počtem najetých km. Ale přesto je nutné dbát zvýšené opatrnosti na vozy s přetočeným tachometrem. Takto "našvindlovaná" auta se poznají hlavně při větším rozdílu skutečně najetých km a udávané hodnotě na tachometru. Tam, kde je rozdíl pouze 20-30 tisíc km, se poznává vše podstatně hůře. Cinquecento má větší náchylnost k rychlejšímu opotřebení interiéru, tedy především volantu a částí, na které jsou nejčastěji soustředěné hmatání rukou/nohou řidiče. Bývají i případy, kdy vůz má ve skutečnosti najeto přibližně 200 tis. km, majitel nechá přetočit tachometr a prodává ho jako vůz, který má najeto pouze 80 tisíc km. Takto velký rozdíl pozná i naprostý laik, a to v již zmiňovaném opotřebení interiéru. Jestliže je volant vybledlý, příliš lesklý, ohmataný a jsou na něm drobné trhlinky, napovídá to něco o tom, že vůz má najeto minimálně přes 110 tis. km. Avšak nemusíte se bát ani vozů, které mají najeto kolem 200 tis. km. Mnohdy můžou být totiž v mnohem lepším stavu a kondici, než ty, co mají najeto např. 100 tis. Záleží především na tom, jak a jak často věnuje majitel svému autu péči. Při koupi by jste si měli dále dávat pozor na únik oleje z převodovky a z olejové vany motoru a na stav karoserie a podvozku. Cinquecento je sice málo náchylné ke korozi, ale i tak je šance, že dřívější rozsáhlá koroze může být zamaskována jen pod vrstvou bláta a špíny. Je nutné důkladně prohlédnout nosné části vozu, zda nejsou neodborně svařovány, což by svědčilo o tom, že vůz byl havarován. Havárie Cinquecenta bývá někdy dramatičtější, než u jiných, větších vozů (kvůli jeho rozměrům) a tak by mohla být karoserie poměrně ve velké míře zkroucená (to ale pouhým okem nepoznáte) a mohlo by dojít k netěsnostem všech kapot, dveří a k případnému zatékání. Tedy zkráceně - při koupi není vhodné spěchat a je určitě na místě věnovat kupovanému auto co největší pozornost.

Shrnutí (plusy a mínusy):

plusy:

+jednoduchá údržba, nenáročnost
+levný a dostupný servis
+nízká spotřeba ( cca 5 l/100 km - při ostřejší jízdě)
+nejnižší sazba pov. ručení a pojistky
+nízká pořizovací cena
+malé stáří vozu v dané cenové kategorii
+malá náchylnost ke korozi
+dobré jízdní vlastnosti
+dobré brzdy
+velký prostor a komfort na před. sedadlech srovnatelný např. s Opelem Astra
+agilní motor (verze 0,9... verze 1,1 sporting je ještě o dost rychlejší a živější)
+obratnost v městském provozu a snadná manipulace s autem
+slušná aerodinamika
+Cinquecento je skoro na posledním místě na listině kradených vozů v ČR (zloději mají o něj malý zájem)
+při koupi auta z druhé ruky je většinou v dobrém stavu a má málo najetých km.
+dobře citlivé řízení


mínusy:

(většina nedostatků je způsobená (ne)kvalitou zpracování některých dílů)
-moc velká jednoduchost auta.
-nekvalitní plasty v interiéru, šetřilo se skoro na každém kousku palubní desky.
-mírně nepřesné řazení
-horší bezpečnost auta při nárazu
-při vyšších otáčkách stoupá hluk v kabině

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•