Auto recenze Fiat Cinquecento

Závady a opravy na autě

V průběhu 8mi let používání se nevyskytly žádné vážnější poruchy - detaily v recenzi.

Výměna výfuku (2x), brzdové destičky, bubny + obložení
Nový chladič (starý proražen kaménkem na dálnici)
2x měněno zadní sklo (někdo se holt bavil)

Zlobila ruční brzda - více v recenzi

Hodnocení a zkušenosti s autem

Vůz jsme v roce 96 kupovali nový. Jednalo se o model absolutně bez výbavy, s motorem 0.9i - moc peněz jsme tenkrát neměli, ale matka chtěla nové auto.

Do doby prodeje v roce 2004 jsem na něm já sám najel více než 70 tisíc km, takže můžete věřit tomu, co napíšu.

Je to klasická nákupní taška - skutečně extrémně malé auto. I přesto se řidič a spolujezdec necítí stísněně. Na šířku tam místa na rozdávání není a občas jsem se nepěkně bouchl o kličku stahování okénka. Díky absenci středového panelu si neotlačíte pravou nohu (s tím jsem měl problém v Audi 80). Sedačky - dostačující, ale boční vedení v podstatě chybí. Potahová látka vydržela zhruba do 120 tisíc, pak se na několika místech začala trhat. Zadní sedadla - žádné lhaní - skutečně není místa na rozdávání. Když jsem měl spolujezdce i v zadu, musel jsem si o dost posouvat sedačku, čímž se mi znesnadnilo řízení - příliš pokrčená kolena při sešlapávání pedálů (a to měřím jen 176 cm). Na druhou stranu - mnohokrát jsme jeli Jablonec-Praha ve 5ti lidech a nikdo se necítil nějak utlačován. Design interiéru je velmi jednoduchý, na nic si nehraje a je čistě účelový. Po zhruba 80 tisících začaly povrzávat různé plastové díly - ale žádná hrůza - a na 120 tisících začaly silně vibrovat okénka na nerovnostech - to mě rozčilovalo. Také se začaly uvolňovat výplně dveří.

Zvenčí je vůz sice krabička, ale celkem pěkně navržená. V porovnání s takovým Daewoo Tico je design ucelený a roztomilý. Tico dle mého demokratického názoru vypadá jak skládačka z kartonu. Cinquecento si na nic nehraje a nesnaží se zevnějškem vzbudit dojem drsného auta. Kvalita karoserie - slícování samozřejmě nedostahuje kvalit VW a dalších - ale já skutečně nejsem typ, co by v noci brečel kvůli tomu, že spára kapoty motoru má na začátku 4mm a na konci 5mm. Jsou však lidé, co si na to potrpí - ale co byste nechtěli od nejlevnějšího auta své doby na trhu? Musím pochválit kvalitu laku a protikorozní úpravy karoserie. Když porovnám Felicii rok 96 a Cinquecento rok 96 - na Cinquecentu budete těžko náznak rzi hledat - pokud tedy nebylo bouráno. V roce 2003 se objevil jeden rezatý "kvítek" na zadním víku, jinak nikde nic. Vůz se dělal jen ve 3dvéřovém provedení (aspoň co vím - nikdy sem 5ti dvéřovou verzi neviděl), ale na svou velikost to dostačovalo. Dveře jsou velmi velké a umožní pohodlný nástup do vozu. Přístup k zadním sedadlům je obtížnější a silně obézní člověk by se tam nedostal. Osobní dojem - exteriér je lépe zpracovaný než interiér.

Nyní k jízdním vlastnostem - ač by to jeden neřekl, s vozem je na silnici celkem zábava. Jednak se všude vejde a za další jsou jízdní vlastnosti lepší než bych očekával. Podvozek se činí a drží na silnici i v horších situacích. Výrazně pomohly o číslo širší pneumatiky - 155 místo původních 145 - rozdíl je znát, hlavně na dálnici. Odpružení je velmi tvrdé a cítíte každou přejetou větvičku, ale zase máte kontrolu nad vozem a podvozek Vám dá rychle najevo, že byste měli zpomalit. Vůz se v zatáčkách naklání - ale nikdy to nenavodí pocit strachu z převrácení. Celkově bych podvozek hodnotil celkem kladně - tvrdý, ale spolehlivý.

Brzdy - na rovinu - nic moc. Zadní brzdy - vlivem koroze poruchové - hlavně ruční brzda velmi trpěla - více v sekci Poruchy. Účinnost brzd na hmotnost vozu dostačuje, ale při plném naložení očekávejte razantní změnu brzdné dráhy. Při porovnání s brzdami Mégana (rv 2000) s nímž jezdím teď - Mégane - jedovatý X Cinquecento - čajíček.

Ruku v ruce s podvozkem jde motor. 0.9i o objemu 899cm3 a výkonu 29kw není žádný divoch. Ve voze jsem neměl otáčkoměr, takže ani nevím v jakých otáčkách se cítil nejlépe - ale to po čase uslyšíte sami. Hluk - to je celkem velké mínus. Proniká do vozu relativně hodně a na dálnici na sebe musíte trochu křičet abyste se slyšeli. Rozjezd s plně naloženým vozem je silně "slimáčí", ale mějme na paměti, že ve městech se jezdí 50 a na dálnici max 130 ... i když tak nikdo nejezdí (já ano :) - ale skutečně! a pěkně mě štvou řidiči co ve městě jezdí 100 ...) S převodovkou musíte pilně spolupracovat - i když se motor časem vyhrabe z podtočeného stavu sám. Po městě je ideální převodový stupeň 3, někdy podřadit na 2 - při naložení a jízdě do prudkého kopce. Na dálnici - z vozu jsem na mírném klesání "vymáčkl" tachometrových 155, ale to už řval motor nelidsky a dával najevo, že si na chvíli odskočí. I při 130 řve až moc, proto byla ideální jízda kolem 100-110 km/h. Spotřeba - když byl vůz zánovní, jezdil za 5,8-6,5 litrů. Před prodejem (najeto 160 tis. km) si řekl o 6,8-7,2 litrů, v zimě se škrábal až na hranici 8mi litrů, což mi připadlo dost, vzhledem ke kubatuře. Po 100 tisících začal papat olej - ale nijak závažně. Shrnutí motoru - pro klidné řidiče, kteří si na nic nehrají a vědí že mají malé auto s malým motorem. Při klidné jizdě se odvděčí nízkou spotřebou a bezporuchovostí.

Poruchy vozu: Přecházím k té zajímavé části ... Ačkoli to je Fiat (a ti se zde netěší dobré pověsti) nás Cinquecento nikdy nezradilo. Startovalo napoprvé i v extrémních mrazech (-25st C) a jezdilo na sněhu velmi svižně. Úzké pneumatiky si na sněhu vedly skutečně až nadprůměrně dobře - často jsem projel tam, kde jiné auto uvízlo - nevím zda za to mohly pneumatiky, nebo celkově malá hmotnost vozu a rozměry.
Za dobu provozu jsme 3x měnili brzdové destičky - kotouče i na 160 tisících stále původní a nebylo nutné je měnit. 1x měněno zadní obložení a následně i celé bubny. Se zadními brzdami byly trochu problémy - přeci jen se v Jablonci v zimě hodně solí a tak docházeli ke korozi bubnů a celého brzdového ústrojí. To zapříčinilo zhruba 3x nefunkčnost ruční brzdy. A jednou v zimě se nám dokonce přetrhlo lanko ruční brzdy. Naštěstí to není nic, co by ohrozilo funkčnost vozidla.
2x nám někdo vymlátil zadní sklo - to nění porucha, to je svinskost. Ale výměna svépomocí - jde to jednoduše a nestálo moc (tuším že 2300,-).
Průsaky oleje - objevily se zhruba kolem 100 tisíc. Na 150 tisících jsem nechal vyměnit těsnění pod hlavou a úniky oleje se radikálně snížily. Převodovka ale byla celkem "slizká" - vzhledem k tomu že jsem vůz prodával jsem s tím už nic nedělal. Manžety poloos si už také říkaly o výměnu.
1x měněn chladič - nějaký nešťastný kamínek mi ho prorazil na dálnici. Chladič velmi levný - cca 2500,-
Ke konci životnosti se vůz někdy nevysvětlitelně "vařil" a zapínal větrák velmi často - ale nikdy se neuvařil - ani v Pražských zácpách (a že jsem tam strávil času ...)
1x měněny pneu - zní to neskutečně, ale původní Firestone vydržely 100 tis. km - i když mě vlastně napadá, že půlku sem odjezdil na zimních.
1x měněna autobaterie po 5ti letech.

Celkově bych to nazval spíš údržbou - skutečná porucha co by znemožnila nastartování vozidla - ŽÁDNÁ!!! Buď jsme měli štěstí, nebo to s Fiatama není tak zlý jak se povídá (s Bravou rv 2000 sem také neměl ABSOLUTNĚ ŽÁDNÉ technické potíže). Vemete-li v úvahu, že se jedná o motor 0.9ku, vytáčenou a vyhoněnou, co má nalítáno 160 tisíc ... dobrý výkon. Osobně si ale myslím, že 200 tisíc a konec ... Ale stále mějte na paměti o jaké auto se jedná - to není kategorie pro dálkové lety - to je přibližovadlo městské.

ZÁVĚR: Dnes pořídíte Cinquecenta již od 30ti tisíc. Auto má své mouchy a není jich málo, ale náhradní díly jsou levné. Pozor na značkové servisy Fiat! Mám špatné zkušenosti a nejsem sám. Neoriginální díly jsou ovšem plně dostačující. Jízdní vlastnosti dostačují i pro rodinu, spotřeba je rozumná, pojistka velmi nízká ... Pro méně majetné je tento vůz slušnou volbou. Koupíte-li vůz co má najeto kolem 100 tisíc, ještě dobře poslouží. Neočekávejte zázraky, ale je to plnohodnotné auto a za tu cenu - nenajdete moc alternativ.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•