Auto recenze Ford Mondeo

Závady a opravy na autě

Oproti mému také recenzovanému autu Nissan Almera jich bylo požehnaně. Vypíši alespoň ty nejzávažnější, resp. nejdražší. Je to však také dáno tím, že jsem zatoužil po autě střední třídy s velkým dieselem, který určitě nikdo nešetřil a šlo víceméně o spotřební věci, bohužel oproti Nissanu vše přišlo v polovičních nájezdech....
Běžnou údržbu zmiňovat nebudu a na Ford není nijak drahá (oleje, žhavící svíčky, kapaliny, stěrače, brzdy).
Všechny větší opravy začaly s kovovým boucháním od zadní nápravy. Kompletní repase všeho možného včetně pružin. Dále přední náprava, opět prasklé pružiny (za jízdy-slušné rány). Nejdražší sranda byla spojka s dvouhmotou (tehdy pouze origo repSet LUK), čekal jsem měsíc, než jsme ji sehnali a za cenu 25 000 Kč z německa (český Ford nabídl jednu za 35 000 Kč). Dále začaly praskat hadice od sání, turba apod. Repase startéru, po roce jeho totální zničení a koupě nového. Elektronika si žila vlastním životem, nejlepší bylo svévolné zamykaní i po nastartovaní. Super věc, když škrábete auto v zimě před domem a najednou se vám nastartované zamkne, naštěstí jsem byl doma a došel si pro náhradní klíč. Dále můj mechanik zjistil netěsnost turba a jeho značné opotřebení, otázkou času bylo čerpadlo bosch VP44 a další chuťovky.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Po počáteční radosti z koupě nového (starého) auta jsem začal pomalu řešit resty, které předchozí majitel víceméně ignoroval nebo nechtěl řešit. Vesměs se jednalo o spotřební věci, co mě však zarazilo bylo to, že vše přišlo při relativně nízkých nájezdech - při koupi originál km. Ve Fordu mi řekli mimo záznam ať se nedivím, že vše začne pomalu odcházet okolo právě cca 180 000 km, že když vše vyměním, budu dál jezdit celkem v pohodě - až na čerpadlo a turbo - to je prý drahá sranda a odejde to určitě v nejbližších km. Musím říct, že jsem auto prodal ve 240 000 km a vydrželo to, ale prodával jsem to s tím, že to budoucího majitele čeká a odrazilo se to na prodejní ceně - nechtěl jsem lhát. Jsem řidič, který se snaží auta neničit a dopřát jim slušný pravidelný servis - vše si pečlivě dokumentuji. Auta vždy za studena nehoním, dochlazuji po jízdě apod. Tankuji slušné palivo, žádné JZD.
Design byl na svou dobu moc pěkný, interiér byl z mého pohledu hezký, dobře zpracovaný. Opotřebení však neodolával tak dobře jako Almera. Klasika - ohmataný volant, páka, stahovačky oken, ovládání ventilace a pod. Sedačky byly zachovalé a interiér jinak také. Auto mělo tažné na 1 800 KG, super, ale člověk pak také pochopí opotřební nejen podvozku, ale i brzd a spojky s dvouhmotou. Zjevně jsem koupil utahaného chudáka, kterého jeho majitel nešetřil.
Jízdní vlastnosti byly výborné, po opravě zadní nápravy krásně drželo stopu i v prudkých zatáčkách, na svoji váhu 1,5 tuny to nebylo moc znát. Žádné závodění se nekonalo, ale svižná plynulá jízda byla jeho doména. Základní sedadla postrádala větší boční vedení, ale byla celkem pohodlná. Všude bylo přehršel místa. Robustnost auta dávala pocit bezpečí. Jeho váha, a hlavně na přední nápravě, byla znát nejvíce na sněhu. I přes kvalitní obutí NOKIAN WR D3 winter auto dost plavalo na předek a vyjetí či rozjezd menšího kopce bylo docela obtížné.
Rozložité tvary auta měly velkou výhodu ve velikosti jeho kufru. Po sklopení zadních sedaček se tam vyspaly 2 osoby průměrného vzrůstu, vzadu si sedly 3 dospělé osoby vedle sebe.
Motor 2.0 TDDi 85 KW sám o sobě mechanicky byl dobrý a nikdy jsem s ním nic nedělal, bohužel vždy okolo základu mělo něco nějakou vadu či vyžadovalo opravu. Spotřeba nebyla nijak úžasná na diesel- léto 6,2 , zima 7,4. A největší bolest byla topení, auto začalo topit až po cca 15 kilometrech. Na dálnici stačilo ve větších mrazech nechat z kopce auto válet přes kvalt a ihned začala klesat teplota vody (termostat byl měnen a v pořádku).

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•