Auto recenze Mitsubishi Pajero

linka dôvery ?!

To už je teda riadna blbosťa nehoráznosť písať do komentárov k autorecenziám príbehy zo života.Veď existuje kopec poradní a www stránok na to prispôsobených.Prosím zlomené duše písať do iných rubrík a nie tuto - nikto tu nie je na romatické výlevy zvedavý !!!!!!!!!!!!!!!

18.05.2010 | 23:05:23 | ppppalo Reagovat

Tu to nemá s autami už dlhšiu dobu nič spoločné.Je tu čím ďalej, tým viac nezmyslov.A pre pani Markétu.Skúsil by som pred spaním vynechať mastné jedlá a alkohol.Potom zaručene prestanete vnímať nehmotné bytosti a podobné tuposti :-P

13.11.2009 | 13:23:23 | Matúš Reagovat

facebook.com

Kua nema toto byt o autech? :) ..nechteli ste napsat do vyhledavace www.facebook.com nebo neco podobneho. Bože lidi si už stěžujou na život u recenzí na auto. Tak toto sem ještě nezažil.

13.11.2009 | 12:10:09 | dD Reagovat

werner

ahoj špekouník. zaujal ma tvoj inzerat, mam rada velkych mackov. hlavne s mercedesmi. ake mas auto? dufam ze mi odpises fesak. cmuk. pa

25.06.2009 | 03:12:27 | angelika Reagovat

Ahoj!!!

Jsem: starý,tlustý,plešatý .Co je na tom špatného, že hledám přesný opak! Mladou, hezkou a veselou přítelkyni pro cestování, výlety, kino, koncerty skupin, a některé večery…. Jsem naprosto zabezpečený tlustý chlapík , vdovec se synem na VŠ(vysoké škole).Zájemci::::Pište prosím sem, do rubriky pajero.

24.06.2009 | 23:17:49 | Werner Reagovat

poradíte??

Můj přítel (2.12.1984) mě má rád a já jeho. Avšak mám pocit, jako by měl rád jen mou „obálku“, tělo. Říká, že mě má rád takovou, jaká jsem, ale vzápětí mám pocit, že neposlouchá, co říkám a nezajímá ho, co cítím. Naše světy se mi zdají tak odlišné!

Někdy cítím velkou lásku, většinou se však cítím sama a bez hodnoty, ač jinak svou cenu znám a vím, že dokážu mnoho. Jsem spíš v oblacích a přítel nohama pevně na zemi. Je pro mě těžké se do vztahu plně ponořit, když mám pocit, jako by „nebyl pro mě“. Nevím, jestli v něm setrvat. Stále se totiž cítím být ve spojení s jiným pro mě významným mužem.

Mám v sobě zmatek a celé tohle období je pro mě trochu „divoké“, hlavně v oblasti rodinných vztahů. Cítím velké pnutí ke změně – hlavně v oblasti práce, mám chuť začít něco aktivně tvořit. Cítím různé „mimosmyslové“ záležitosti, před spaním mě navštěvují nehmotné bytosti, vnímám energie, přitahuje mě mystika, alternativní léčení a podobně. Potřebovala bych poradit, kterým směrem se mám ubírat. Markéta

23.06.2009 | 23:51:16 | Markéta Reagovat

Ty vole, to je tedy sila ! :-))))) Uz jsem tu videl spoustu dementu (s Puntem, nebo treba toho s Lagunou), taky jsem tu videl psat v cizi reci (tusim anglictina), ale tohle je novinka.Rozesmalo mne to, i kdyz tyhle stranky maji byt predevsim o autach, ne o medzilidskych vztahech :-)).Nevim cim to je, ale prislo mi na um, ze dnes vecer bych mohl s pritelkyni posexovat (holt uz tyden to nebylo, neni cas :-(.Ale dnes si ho najdu.Baúúúúúú :-)))

23.06.2009 | 15:50:22 | jamieson Reagovat

Jsme na autorecenzích nebo co thohle má být???Krucifix to se mi snad zdá.

23.06.2009 | 15:10:14 | Vláďa Reagovat

Dobrý deň. Vitajte na linke mentálnej pomoci. Ak trpíte posadnutosťou, stláčajte opakovane 1. Ak trpíte nerozhodnosťou a závislosťou od iných, poproste niekoho, aby stlačil 2. Ak trpíte syndrómom viacnásobnej osobnosti, stlačte 3, 4, a 5. Ak ste paranoik, už teraz vieme, kto ste a čo chcete. Zostante na linke, práve sledujeme a zaznamenávame váš hovor.
Ak si myslíte, že ste mimozemšťan, stlačte 7 a váš hovor bude teleportovaný do materskej lode. Ak ste schizofrenik, pozorne načuvajte vnútornému hlasu, ktorý vám povie, ktorý gombík máte stlačiť. Ak trpíte manio-depresiou, nezáleží na tom, ktorý gombík stlačíte, aj tak vám nikto neodpovie.
Ak ste dyslektik, stlačte 9696969696969696. Ak máte amnéziu, stlačte 8 a uveďte svoje meno, adresu, telefónne číslo, dátum narodenia, číslo osobnej poistky a rodné meno vašej matky. Ak trpíte dvojcestnou nervovou poruchou, po zvukovom signáli, prosím, nechajte odkaz. Prípadne aj pred signálom, alebo po signáli. Prosím, čakajte na zvukový signál. Ak trpíte krátkodobou stratou pamäti, stlačte 9. Ak trpíte krátkodobou stratou pamäti, stlačte 9. Ak trpíte krátkodobou stratou pamäti, stlačte 9. Ak máte nízke sebavedomie, zaveste. Všetci operátori sú zaneprázdnení a vôbec nemajú čas sa s vami baviť. Ak ste blondínka, nič nestláčajte, mohli by ste to pokaziť.

23.06.2009 | 07:28:54 |  Reagovat

Loni o prázdninách mě naši přímo dokopali k tomu, abych si našla nějakou brigádu. Prý abych se naučila být víc zodpovědná a zažila na vlastní kůži, že peníze nepřiběhnou do kapsy jen tak samy, ale je nutné si je zasloužit prací. A nakonec jsem brigádu sehnala - s mým nejlepším kamarádem Zbyňkem jsme se přihlásili na koupališti o práci ve zmrzlinové stánku a klaplo to.Sice jsem se těšila, že budu celé prázdniny lenošit a blbnout s celou partou, v práci jsem si užila zábavy snad ještě víc. Se Zbyňkem nám šlo nabírání sladkých kopečků zmrzlé hmoty pěkně od ruky a když se zrovna nikdo nedíval, ulizovali jsme, jak to šlo. Problém se však objevil velice brzy - uvědomila jsem si totiž, že Zbyněk je pro mě víc než kamarád…
Dny ubíhaly a já se stále více trápila, protože jsem se bála, jak by na to zareagoval. Naše kamarádství bylo naprosto skvělé, bála jsem se ho zničit. Jednou jsem se ale v noci zařekla, že mu to řeknu, ať se stane, co se stane.
Další den večer jsme zase začali stánek uklízet. Oba jsme byli podivně zamlklí, což mě uvádělo snad ještě do daleko větších rozpaků. Když jsme ale zavírali víko, jakoby přiškrceně a s roztřeseným hlasem jsem se ho zeptala, jestli si ještě na chvilku nepůjdem sednout na některou z laviček, že bych si s ním ráda o něčem promluvila. Nadzvedl překvapeně obočí a souhlasil.
Během pár minut jsem už seděla před ním a nemohla se vymáčknout. Téměř se slzami v očích jsem polohlasně zašeptala, že o něj nechci přít jako o kamaráda, ale zamilovala jsem se do něj. Zbyněk mě objal a položil mi hlavu na ramano. Do ucha mi zašeptal: "Neboj, nejsi na tom sama. Já tě miluju už snad odnepaměti, ale nikdy jsem nenašel odvahu ti to říct…" Začali jsme se něžně líbat a naše sladká láska nám vydržela až dodnes. I když už neprodáváme zmrzlinu na koupališti…

23.06.2009 | 07:25:27 |  Reagovat

silva

To víš, asi závidí, bo se jim Jiřík líbí. Ber to tak, že je spousta lidí co ti bude závidět i pěkné počasí na tvém pohřbu. Apropó!! Co máte s Jiřím za auto???

23.06.2009 | 06:57:46 | kraken Reagovat

Vážení přátelé,

nikdy jsem úplně nevěřila tomu, že Češi jsou závistiví, nepřející lidé. Asi proto, že jsem to nezažila na vlastní kůži. Teď bych se pod to podepsala, protože to s čím se setkávám poslední dobou, je opravdu neuvěřitelné.

Mám přítele, který je o patnáct let mladší než já, mě je 43, Jirkovi 28. Jsme spolu půl roku a před dvěma měsíci se nastěhoval ke mně. Sousedé, se kterými jsem vždy dobře vycházela, dokonce můžu napsat, přátelila, najednou utichají uprostřed věty, když jdu kolem.
Abych to vysvětlila. Mám přítele, který je o patnáct let mladší než já, mě je 43, Jirkovi 28. Jsme spolu půl roku a před dvěma měsíci se nastěhoval ke mně. Sousedé, se kterými jsem vždy dobře vycházela, dokonce můžu napsat, přátelila, najednou utichají uprostřed věty, když jdu kolem. Když jsem ho pozvala na vánoční večírek firmy, kde pracuji, tvářili se kolegové a kolegyně velmi příjemně, považovali ho za mého mladšího bratra, když jsem jim řekla, že je to můj přítel, dostavil se šok, chvíle ticha a pak zdvořilý útěk. Radši jsme odešli. Druhý den se v práci probíralo jediné téma – ona má mladšího chlapa, a o hodně! Nikdo mi do obličeje nic špatného neřekl, ale zase to utichání konverzace v půli slova, kdykoli jsme vešla. Nechtěně jsem vyslechla rozhovor na téma, jak je to skandální, když si vydržuji zajíčka. Vůbec nic jsem nechápala. Proč bych si měla vydržovat chlapa? Že je mladší než já, znamená to, že se nemůže zamilovat do starší ženy? Jsem snad taková obluda, že neškrtnu o chlapa? Proč bych si ho vydržovala, když sám vydělává víc než já?

Je pravda, že na svůj věk vypadám dobře, alespoň jsem to vždy slýchala. Nikdy jsem nebyla vdaná, ani nemám děti. Do čtyřiceti jsem hodně cestovala. Když se mi někde líbilo, žila jsme tam třeba rok, dva vydělala si nějaké peníze a pokračovala dál. Byl to úžasný život. Pobývala jsem ve Francii, Anglii, Řecku, pak jsme jela do Austrálie, Thajska, Kanady. Věnuji se adrenalinovým sportům, mám přátele po celém světě. Ani jsem si to neuvědomila, ale časem jsem měla mladší a mladší přátele. Zkrátka jsem se nechtěla usadit, kdežto mí vrstevníci postupně jeden po druhém odpadávali a vraceli se k realitě, jak tomu říkali. I z toho důvodu jsem měla v posledních letech mladší partnery. Nikdy jsem se nesetkala s odmítáním. Až tady a teď.

Usadila jsem se v Praze, mám to město ráda a říkala jsem si, že je zde tolerantnější společnost. I na mě přišla únava z věčného harcování po světě. Pracuji ve velké cestovce, kde mi pomáhá znalost jazyků a světa a přeci jen jsem u cestování zůstala.

Upřímně řečeno, nechápu, co je komu do toho, jak jsme si rozhodli zařídit život. Nikde ve světě jsem se s takovými reakcemi nesetkala.
S Jiřím jsme se seznámila na podzim při seskocích padákem. I on je do toho blázen. Máme podobné zájmy i názory, takže nám to klape. Ten věkový rozdíl mi vlastně nedošel, dokud mě na to neupozornilo okolí. Jak jsem psala výše, ne právě vybíravým způsobem. Často se nám stalo, když jsme seděli v kavárně, nebo si vyšli na večeři, že si na nás lidé ukazovali, když jsme se k sobě chovali důvěrně. Ať vypadám sebelépe, je vidět, že jsem o nějaký ten pátek starší.

Upřímně řečeno, nechápu, co je komu do toho, jak jsme si rozhodli zařídit život. Nikde ve světě jsem se s takovými reakcemi nesetkala. Když jsem měla někoho mladšího, vždy mi kolegyně nadšeně gratulovali, že jsem našla partnera, který mi stačí. Tady ne, tady se závist schovává za falešnou morálku. Každý myslí jen na nejhorší. Když je mladší, musím si ho vydržovat. V lepším případě musí být padlý na hlavu, nebo postižený.

Jsem touto zkušeností tak znechucená, že mám chuť sbalit kufry a odejít. Navždy. Na duhou stranu bych chtěla žít tady a nechci se vzdávat. Proč bych se měla nechat vyhnat lidskou nízkostí a závistí? Nejsem zvyklá ustupovat a zároveň doufám, že to byly výjimky, že většina z nás taková není. Přesvědčíte mě?

S pozdravem, Silva

23.06.2009 | 00:31:20 | Silva Reagovat

Vzhledem k tomu, že s offroady celkem zkušenost mám, tak vím, že tento mastodont rozhodně do terénu nejideálnější není - hmotnost a rozměry jsou velkým limitem, v bahně skončíš na břichu v mžiku a v životě bez pomoci se z toho nedostaneš. I stařičký Samurai s 1.3 motorem ho strčí v terénu do kapsy - malý, lehký a obratný. Ale ať slouží.

18.06.2009 | 19:10:46 | Radek Reagovat