Auto recenze Peugeot 206

Závady a opravy na autě

Dosluhující autobaterie, ulomená anténa, zarezlý držák rezervy, jinak běžný servis - filtry, náplně, rozvody s vodní pumpou.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Dlouho jsme neměli jasno, jakou ojetinu dceři jako začínající řidičce na její denní dojíždění do práce (20 km) a volnočasové aktivity pořídíme.

Požadavky na vůz:

Vzhled byl v tomto případě důležitější než technika a jízdní vlastnosti vozu. Auto se mělo uživatelce především líbit, nechystá se s ním řezat zatáčky ani soutěžit kdo bude někde dřív.

Rozpočet: cca 50 tisíc Kč - nákupka do 40 tisíc, rezerva 10 - 15 tisíc na první nejnutnější investice. (výměna náplní, filtrů, rozvoďáku, kontrola brzd, podvozku apod.)

Karoserie: 5 dveřová, délka vozu optimálně kolem 4 metrů. Ani trpajzlík, ani zbytečně přerostlá kraksna se kterou budou problémy se trefit do vjezdu či do garáže.

Motor: úsporný a nepříliš silný. Nechtěli jsme, aby položka na palivo významně převýšila dceřinu položku za kosmetiku. Silné motory by si měli podle mého názoru pořizovat zkušenější řidiči, nikoli prvořidiči.

Výbava: alespoň manuální klimatizace

Servis a údržba: rozšířený model a běžně dostupný model se kterým si poradí i neznačkový opravář či rovnou garážista , nepředražené a běžně dostupné náhradní díly.

Favorizovaní adepti: Fabia kombi, Golf IV, P 307. Bohužel v dané cenové relaci nenalezen žádný vhodný vůz v jakž takž slušném stavu.

O Peugeotu 206 jsme vlastně původně ani neuvažovali. Za prvé jsme toto auto vždy považovali za nákupní tašku s líbivými tvary pro ženy do města, za druhé dcera je kamarádský typ který se rád shlukuje a partičkuje a nasoukat 5 lidí do takové mrňavé plechovky na 4 kolech se mi zdálo skoro nemožné. Pak jsme ale narazili na jeho derivaci SW a rázem jsme o něm začali uvažovat.

Četli jste někdy internetové rádce na téma „Jak správně vybírat ojetinu a nenaletět?“ Některé postřehy jsou tam jistě dobré, na druhou stranu při pořizování auta v reálném čase a prostoru můžete na většinu těchto dobře míněných rad zapomenout a řídit se spíše intuicí. Jinak si žádné auto v této cenové relaci nevyberete. Za čtyřicítku může čekat voňavku bez investic jen snílek.

Jak bývá v českých autobazarech včetně těch největších častým zvykem, tak v nejtřeskutější zimě a za hustého sněžení má zrovna Vámi favorizovaná plechovka na kolech obuty letní gumy. Ty zimní dodané klientem k vozu se samozřejmě bazaroví šíbři snaží střelit zvlášť a penízky si nechat pro sebe. Platí přirozeně i o další povinné či nadstandardní výbavě vozů které někteří altruisticky založení původní majitelé chtěli gentlemansky přenechat svým nástupcům. Leč když jsme se jasně vyjádřili, že bez zimních gum auto nebereme, najednou se našly a dokonce i z lehkých slitin a bez příplatku.

Dojem z auta: Tento prťavý kombík vypadá trochu zvláštně. Předek zaoblený, zadek spíše hranatý. To taková Fabia kombi se mi třeba zdá stylisticky povedenější. Ale důležité je, co se líbí koncovému zákazníkovi a tím já nejsem.

Jízda: asi tunový a čtyřmetrový P 206 SW je sice asi jeden z nejmenších kombíků co jsem kdy viděl, ale zase vzhledem ke své čtyřmetrové délce má slušné manévrovací schopnosti při parkování, vyhýbání, otáčení či couvání. Řidič(ka) má díky vyššímu posezu (kapesní MPV) dobrý výhled vpřed i vzad. Auto má pět plnohodnotných míst pro normálně vzrostlé kamarády a kamarádky, dvoumetroví klacci mají smůlu ale ti se budou cítit nejspíš stísněně i v některých mnohem větších vozech.Kufr o objemu 313 litrů na kombík opravdu nic moc, ale má alespoň nízkou nakládací hranu a po složení zadních sedadel je možno ve vozidle i nouzově přespat.

Osmiventilový naftový motor 1,4 HDI 50 KW patří ke kladům vozu. Nedisponuje ještě naštěstí obávaným filtrem pevných částic FAP který dostal až jeho evoluční následník 1,6 HDI. Je lehký (jen 98 kg) nezatěžuje příliš přední nápravu a jeho 150 Nm krouťák je slušný zvláště při srovnání s malými benzíny které se nejčastěji montují do takovýchto pidiaut. Ve srovnání s dobovou konkurencí (např. tříválcem 1,4 TDI ve Fábii) jde o mnohem kultivovanější pohon. Auto se po nastartování netřese, nic nevibruje, navigace a další málo přikotvené předměty nepadají na podlahu. Není to ovšem žádný závodník, byl koncipován hlavně na pohodovou jízdu a příznivou spotřebu. A to se mu povedlo. Ani ve městě si nevezme víc než 6 litrů a na okreskách jezdí v pohodě za 4,5 litru. Nejlépe je mu ovšem někde kolem 2 – 2,5 tis. otáček a rychlosti mezi 90 – 100 km/hod. To si jen spokojeně a velmi decentně pochrochtává. Ovšem když mu začnete šlapat na krk a jedete po dálnici někde kolem 140 a více, vrátí vám to kliďánko sedmilitrovou spotřebou. Máte mít k němu více respektu.

Podvozek je naopak spíše slabinou vozu. Je hlučný hlavně při přejezdu příčných nerovností a koncepce zadní nápravy s torzními tyčemi namísto vinutých pružin má životnost maximálně 200 tisíc km. Pak je ji nutno repasovat. Ale ta naše je zatím dobrá, možná se s ní už někdo v minulosti trochu pohrál. Brzdy mají poměrně pomalý nástup a slabý brzdný účinek

Servis a údržba: náhradní díly levné, sada filtrů včetně oleje 5W 40 za pakatel. Sada na výměnu rozvodového řemene (interval výměny 240 000 km!) včetně vodní pumpy a těsnění 1 600,- Kč. Píšu samozřejmě o dílech z druhovýroby..

Závady: Člověk který má s českými autobazary již nějakou zkušenost vždy první dny užívání ojetiny jen trne, co se na autě rozsype dříve. Notabene v této cenové relaci. První vlaštovkou se stala autobaterie. Patnáctistupňové mrazy,ojetý naftový motor a autobaterie na konci životnosti nemohou korelovat s bezproblémovým startem. Takže prvních 1 500,- Kč padlo na novou baterii.Toto mě popravdě vůbec nerozhodilo – baterka je spotřebák a nečekal jsem naivně, že mi dají v bazaru funglovku. Aspoň budu mít v tomto směru 5 let klid. Jedeme dál po dalších závadách.Ulomená střešní anténa – nejspíš z myčky anebo pouliční vandalismus. Za 300 Kč je tam už nová dokonce i se dvěma náhradními bičíky.Zarezlý šroub uložení rezervního kola pod podlahou kufru – koncepčně nedobré řešení protože pokud je závit držáku rezervy vystaven víceletému působení posypových solí může se stát, že rezervu prostě v kritické situaci nepovolíte. Problém vyřešen ve třech stupních: potřením šroubu brzdovou kapalinou, sehnáním pořádně naddimenzovaného šroubováku (v mém případě velký kus ohnuté pásoviny:-) a hrubé síly neboť na letitou rez jemné metody moc neplatí. Po očištění šroubu drátěným kartáčem a natřením vazelínou lze tento šroub dotáhnout pouhou rukou. Ruční brzda měla snad půlmetrový chod. Dalo se naštěstí snadno a pohodlně seřídit dotažením šroubu který je přístupný zevnitř kabiny auta.Svítící kontrolka servisu a druhého airbagu – vyřešeno vynulováním servisního intervalu a aktivací druhého airbagu klíčem. Chybějící roletka v kufru zřejmě poničena nebo ukradena.

Největší zradou P 206 je však skrytá koroze. Objevuje se hlavně v místech která nejsou moc vidět. Tedy jak se říká „nahoře huj, dole fuj“! Asi takto by se dala shrnout antikorozní koncepce koncernu PSA v případě Peugeotu 206. Rezne podlaha hlavně kolem uložení rezervy (opravdu super nápad ji sem dávat) a dost rzi se objevuje i v motorovém prostoru. Jako poměrně nebezpečný se mi jeví orezlý klobouk nad levým předním tlumičem – když se rez nezastaví tak jednou může tlumič proletět skrz…

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•