Autorecenze Honda Jazz L12A - Honda Jazz je auto pro ty, kteří chtějí jezdit a nic neřešit, auto malé a přece prostorné. - hodnocení, spolehlivost, silné a slabé stránky, závady, zkušenosti, komentáře - recenze Honda Jazz
 
 

Recenze Honda Jazz 1,2
“Honda Jazz je auto pro ty, kteří chtějí jezdit a nic neřešit, auto malé a přece prostorné.”

Autor recenze: Honza (49 let) všechny recenze tohoto autora

Rok výroby:2006 Typ motoru:L12A Stav km při koupi:80 000 km Stav km nyní:155 500 km Způsob řazení:manuál Status vozu při koupi:ojetý Jak dlouho auto používáte? 8 let Palivo: Benzín Průměrná spotřeba: 5,7 l/100 km Vloženo: 3. 11. 2020

Hodnocení inzerátu: 11 Hodnocení recenze

Hodnocení vozidla autorem 9.4

Spolehlivost

10
 

Jízdní vlastnosti

9
 

Komfort

9
 

Provozní náklady

10
 

Náhradní díly

9
 
(1 = neuspokojivá!, 10 = vynikající!)

Informace od autora recenze

Koupili byste další auto tohoto výrobce? ano

Silné stránky

absolutní spolehlivost, prostornost, variabilita

Slabé stránky

Závady a opravy na autě

výměna ložiska pravého zadního kola


Hodnocení a zkušenosti s autem

Honda Jazz byl ve všech svých modelových řadách tak trochu unikát, tak trochu exot. Vnější velikostí patří a patřil mezi malé městské vozy (Fabia, Fiesta, Corsa, Mazda 2, Yaris, Clio add.), vnitřním prostorem a jeho variabilitou však překvapuje a většinu konkurentů vždy porážel. Zavazadlový prostor o objemu cca. 350 l tehdy neměl ve své třídě konkurenci a dodnes patří k největším v segmentu. (nepočítám karoserie typu kombi, které však dnes dělá v této třídě už jen několik málo výrobců). Samostatnou kapitolou je variabilita vnitřního prostoru. Zadní opěradla sedaček jdou jedním pohybem sklopit do zcela vodorovné plochy s podlahou kufru i se sedáky bez nutnosti demontovat opěrky, sedáky lze zvednout a zajistit k opěradlům čímž vznikne obrovský prostor za předními sedačkami. Drobné detaily, které dnes v této třídě již nejsou samozřejmostí, jako například kvalitní stahovací roleta krytu zavazadlového prostoru (v pozdějších modelových řadách nahrazená levnějším platem), osvětlení vpředu, vzadu i v kufru a 4 stropní madla jenom dokládají, že tehdy se na těchto drobnostech ještě nešetřilo. Neskutečná je odolnost, ani po 14 letech intenzivního užívání nejsou sedadla vůbec prosezená ani jejich povrch není ošoupaný či prodřený. V autě nic nevrže, plasty, byť tvrdé, vypadají stále jako nové. Chod řadící páky je naprosto přesný, krátký, jako u nového auta. Motor běží tiše, bez vibrací, kolikráte máte při stání a volnoběžných otáčkách problém vůbec zaregistrovat jestli je v chodu. Poměrně těžké převody jsou vhodné i na delší dálniční přesuny avšak dost ubírají na pružnosti. Ve městě přijde vhod velký rejd, vyšší posed a dobrý výhled z vozu. Podvozek je tvrdší, ale ani při přejezdu větších nerovností se neozývají žádné rány. Přestože auto muselo po celou dobu zvládat několikrát denně přejezdy i po nezpevněných kamenitých cestách, překvapující je odolnost podvozku. Vyjma uvedeného jednoho ložiska zadního kola nebylo nutné dosud nic řešit, nikde nejsou žádné vůle, neozývá se žádné klepání. I výfuk je původní bez větší stopy po korozi. Auto kromě předepsané údržby za celou dobu nemělo žádnou závadu. Měnily se 2x přední halogenové žárovky (špatný přístup přes podběhy) a 2x zadní žárovky, původní baterie vydržela cca. 8 let, druhá je tam dodnes. Auto je schopné posloužit i jako rodinný vůz, což jsme si ověřili 2x při cestě do Chorvatska ve dvou dospělých a s dětmi 12 a 9 let. Průměrná spotřeba se zapnutou klimou s plně naloženým vozem byla 5,6 litrů /100km, pouze v městském provozu cca. 6,0 a mimo město lze s lehkou nohou spotřebu stlačit i lehce po 5 litrů. Dlouhodobý průměr je pak okolo 5,7 litrů/100km. Jediným možná kvalitativně slabším místem je odolnost lemů zadních blatníků v dolní části u napojení prahů, kde se u více ojetých aut po letech užívání může vyskytnout koroze. Celkově, ale antikorozní odolnost nevybočuje z průměrného standartu tehdejších vozů daného segmentu. Bohužel doba těchto a podobných jednoduchých a při tom bytelných a spolehlivých vozů již pomalu končí. U Jazze nebylo nikdy nutné řešit u jaké benzinky natankuji jak kvalitní benzin, jakého oktanového čísla, nebylo nutné do nádrže lít aditiva, nebylo nutné se bát jezdit jen krátké trasy, nebylo nutné trpět různé drnčení a vrčení tříválcových jednotek, které se s přibývajícími kilometry a věkem bude jen zhoršovat. Honda Jazz patří mezi ty nemnohé vozy o kterých lze říci, že stačí jen nasednout, jezdit a nic neřešit.


Doplnění recenze ze dne 31.12.2020

Stav km nyní: 159 800 km

Pro úplnost ještě doplňuji následující info:

1) K vnitřnímu prostoru

Při mé výšce 185cm lze snadno najít vhodnou pozici za volantem, přičemž na zadní sedačky si za mě sedne i dospělý člověk s výškou kolem 190cm a zároveň bude mít rezervu jak před koleny, tak nad hlavou. Jev v této kategorii vozů naprosto nevídaný. Schválně jsem nedávno obešel několik autosalonů různých značek abych si v reálu otestoval jaká je v tomto parametru situace u vozů této třídy dnes. Výsledkem bylo zjištění, že auta, přestože ve většině případů narůstají na vnějších rozměrech, uvnitř je situace jiná. U většiny zkoušených aut B segmentu byl prostor na zadních sedačkách doslova tristní. Buď scházel prostor na nohy, nebo nad hlavou, většinou oboje. Zejména vozy koncernu PSA (Citroen C3, Peugeot 208), ale i Nissan Micra, Renault Clio či Toyta Yaris jsou v tomto parametru značně horší než 15 let starý Jazz a u některých typů jsou zadní sedadla buď jenom pro nouzové cestování nebo pro děti do 10 let. Ještě větším prostorem pro zadní cestující disponuje nepřekvapivě jen nová Honda Jazz. V době kdy se vyráběl Jazz I, tedy 2001-2008 neměl v tomto ohledu konkurenci žádnou. Velikost kufru musím opravit, činní celých 380l, tedy ne 350l jak jsem uvedl v původní verzi recenze. K tomuto objemu je zapotřebí připočítat ještě volné místo pod zadními sedačkami čímž dostaneme prostor, který v této kategorii aut neměl konkurenci a překonává řadu vozů o třídu vyšších.

2) K odolnosti
Neskutečnou odolnost necharakterizuje pouze například výdrž původního výfuku, který ani po 15 letech provozu a dnes už cca. 160.000km, není výrazněji napadený korozí, ale také to, že na vozidle jsou stále původní brzdové kotouče, které jsou ještě tloušťkou stále v normě dané výrobcem, přestože přední se již brzy budou hlásit o výměnu. Zadní vydrží ještě nejméně 30.000,-km. A brzdy, to je další věc, která Hondu Jazz posílá na samotný vrchol B segmentu té doby. Nejen, že velmi dobře brzdí, ale ani opakovaným prudkým bržděním neklesá jejich účinnost. Jedním z možných vysvětlení je, že jsou kotoučové vpředu i vzadu, což opět v této třídě dnes již téměř nevidíme. A řeči o tom, že u této třídy vozů pak kotouče zadních brzd předčasně korodují a je to zde spíše nevýhoda, jsou v případě Hondy Jazz zcela liché. Nic takového se neděje a brzdy fungují i po značném nájezdu naprosto perfektně. Jak je pak smutné, když před námi stojí například velice pohledný, sportovně vyhlížející a robustní nový Nissan Juke na kterém nám doslova do očí bijí přes elektrony nepřehlédnutelné bubnové brzdy na zadních kolech. A to si piště, že alespoň esteticky a obrazně, kola leckdy dělají auto.
Ale zpět k autu. Brzdové destičky se již měnily 1x vpředu. Brzdy neměly nikdy tendenci pískat nebo nějak drhnout. Na autě jsou původní všechny díly podvozku včetně tlumičů a nic nevykazuje žádné vůle nebo znatelné opotřebení. I na rozbitých cestách je podvozek naprosto pevný a nehlučný. Jak jsem se již zmínil i interiér je značně odolný proti opotřebení. Materiál potahu sedaček je velice robustní a nikde nemá tendenci se odírat. Výplň sedaček nejeví sklony k prosezení. Veškerá tlačítka, a to jak na palubní desce, tak třeba ovladače oken, nemají sklony o oděru a vypadají stále jako nové. Dokonce ani pedály nemají výraznější sklony k opotřebení a nelze podle nich spolehlivě odhadovat skutečný kilometrový nájezd. Úplně na závěr je poctivé uvést, že v interiéru nenajdeme měkčené plasty.

3) K servisu

V tomto bodě je zapotřebí uvést několik podstatných skutečností. Auto samo o sobě je neskutečně spolehlivé a odolné (jak již bylo uvedeno, měnilo se pouze ložisko PZ kola při cca. 120.000km). Honda však neponechává nic náhodě a má velice poctivý servisní plán. Olej se mění maximálně po roce či 15.000km. Po 40.000,- km je předepsána kontrola vůle ventilů, případné seřízení. V reálu se drobnější korekce u mého auta dělala až při nájezdu cca. 120.000,-Kč. Po 120.000km je předepsána výměna oleje v manuální převodovce a palivového filtru, který je umístěn přímo v nádrži a jeho výměna není úplně jednoduchá záležitost. Motor samotný, přestože že má 8 ventilů a nemá VTEC, disponuje dvěma svíčkami na válec což samozřejmě prodraží jejich výměnu. Rozvody jsou řešeny řetězem, který je zde skutečně bezúdržbový a žádné problémy s ním ani při značných nájezdech nejsou. Tolik asi k servisu a servisním zkušenostem.


4) Závěrem k jízdním vlastnostem

Honda Jazz I generace je jízdně čitelné, poměrně pohodlné, při většině otáček poměrně tiché auto. Přestože je primárně určeno pro městský a příměstský provoz, dá se při troše skromnosti použít i jako rodinné auto na delší cesty. Disponuje na výkon motoru poměrně těžkými převody, které sice snižují spotřebu a hlučnost při dálničních rychlostech, ale výrazně ubírají na pružnosti. Motor má sice lineární nárůst výkonu, ale bez větší razance. Pětistupňový manuál motoru umožňuje držet na pětku při 130 prakticky stejné, možná i menší otáčky než dobovému dvoulitrovému Accord, přičemž Accord má dvojnásobný výkon a téměř dvojnásobný maximální točivý moment.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit: Hodnocení inzerátu: 11


Komentáře uživatelů k recenzi Honda Jazz

Vložit komentář
 

 
 
Nahrávám obrázek...
 
X
  • Honda Jazz