Auto recenze Škoda

Závady a opravy na autě

Zatím nic, co by stálo za řeč.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Vůz jsem koupil v bazaru v lednu 2007. Bílý rapid s jistými tuzingovými doplňky mi padl do oka a protože jsem vážně uvažoval o koupi staršího vozu k rekonstrukci, měl jsem jasno. Ani ne za týden po zkušební jízdě jsem pro něj definitivně přijel.

Tento Rapid byl vyroben v roce 1987. Vůz byl vybaven tehdejší maximální výbavou, kterou AZNP dodávala: pětirychlostní převodovka, úhlová zadní náprava, intervalový stírač s čtyřpolohovým regulátorem, hřebenové řízení, čtyřpístkové přední kotoučovky, opěrky hlavy na zadní lavici atd. Motor je umístěn klasicky vzadu. Vůz má vcelku elegantní a na tehdejší škodovácký park atypickou karoserii typu kupé. V roce 2000 byla dle TP provedena přestavba a LPG a zároveň vestavěn motor z Favorita, typ 781.135 o výkonu 43 kW.

Výkonné kotoučové brzdy umožňují i ostré brždění, ovšem po několika delších brzdných akcích mají snahu vadnout, ale není to nic strašného. Řazení je typické pro řadu 105/120, tedy nijak extrémně přesné. Přesto - je-li převodovka v dobrém stavu - jde řadící páka lehce a převodové stupně lze měnit konečky prstů. Typickou bolestí je řazení na dvojku z vyšších stupňů, kdy je nutné dávat meziplyn, jinak spočítám kolečka v převodovce :-). V mém případě je také trošku posunutá kulisa řazení, takže při troše nepozornosti místo dvojky zařadím čtyřku. Řadící páka je ve srovnání se standardní Š120 kratší; nevím, zda jde o úpravu předchozího majitele nebo výrobce.

Interiér se vyznačuje sportovním nádechem. Vůz je o několik centimetrů nižší než škodovácký sedan, takže nad hlavou není moc místa. Sedadla jsou anatomická a kupodivu pohodlná; ani po delší jízdě napříč republikou jsem se necítil nijak nepříjemně. Sedadlo řidiče a spolujezdce disponuje dokonce možností regulace výškové polohy sedáku (avšak děje se tak pomocí klíče M13 a čtyř šroubů, celkem jsou zde k dispozici tři výškové úrovně). Zadní lavice je skutečně jen pro případ nouzového transportu, neboť pod snížený strop se vejde leda tak desetileté dítě. Já se svými 185 cm jsem se dozadu nevešel vůbec. Všechna čtyři místa jsou vybavena samonavíjecími pásy. Přístup do interiéru je umožněn dvojicí širkokých dveří; nastupování na přední sedadla je vcelku pohodlné, podstatně horší je to s nastupováním dozadu. Ale protože jde o kupé, kde se nepředpokládá častý pobyt vzadu, není to na závadu.

Palubní desce vévodí dvouramenný volant malého průměru a přístrojový štít pod společným sklem, hodně podobný tomu v prvních typech favoritů. Páčky sdružených přepínačů jsou shodné se sedanem řady GLS, stejně tak zbytek ovladačů na palubní desce. Tlačítko víka odkládacího prostoru před spolujezdcem je nadstandardně vybaveno vestavěným zámečkem k uzamčení víka. Odkládací prostor je kupodivu značně hluboký a prostorný. Na vnitřní čalounění obou dveřích jsou připevněny dlouhé kapsy pro uložení map, dokladů apod.

Vůz byl, jak jsem již psal výše, opatřen několika tuzingovými doplňky, které vzhled vozu spíše hyzdily. 14" hliníkové disky s pneu 14/185 jsem nahradil disky a pneumatikami originálními pro tento typ, čímž se znatelně zlehčilo řízení, změkčila se jízda a klesla spotřeba paliva. Bylo také zapotřebí seřídit palivovou LPG soustavu, vyměnit tuzingová zrcátka a kliky za originální a vyměnit brzdové kotouče a bubny. Ponechal jsem pouze bílé blinkry a zadní skupinové svítilny, protože tvoří s barvou vozu zajímavý celek. V plánu je také GO motoru a karoserie včetně interiéru a vestavba elektrického stahování oken plus centrální zamykání na DO s alarmem.

Do té doby jsem měl řidičské zkušenosti pouze s klasickou Š120 LS s kyvadlovou zadní nápravou. Tím více jsem byl příjemně překvapen chováním Rapida při jízdě. Díky úhlové zadní nápravě se vůz v zatáčkách chová neutrálně až mírně přetáčivě, což ale kupodivu pomáhá ostřejšímu projetí zatáček, aniž by hrozil smyk. Styl jízdy zatáčkou je hodně podobný jízdě s vozem s předním náhonem (přidat lehce plyn před zatáčkou). Při extrémním průjezdu zatáčkou se vůz začíná hodně naklánět do strany a je obtížnější udržet stopu, přesto lze auto stále ovládat. Dovedu si představit, že těžší zadek v kombinaci se zadní úhlovou nápravou se může na kluzkém povrchu bez varování v podobě velkého bočního náklonu utrhnout a strhnout auto do nekontrolovatelných hodin. Proto by si nezkušení řidiči měli dávat pozor a vést rapida na kluzké silnici s maximální opatrností. Motor je i přes snahu o protihlukovou izolaci interiéru hlučný a ve vyšších otáčkách se jízda stává utrpením. Na vině je jednak slabá přepážka motorového prostoru, jednak krátký výfuk, který není schopen utlumit motor. Naštěstí jsou na internetu k dispozici postupy, jak hlučnost motoru snížit.

Vůz je na svou hmotnost a výkon relativně živý a může občas svádět ke sportovní jízdě. Přestože ale dobové prospekty tvrdily, že Rapid je sportovní vůz, není tomu tak. Není to nic jiného než Škoda 130 se všemi svými nectnostmi, pouze v dvoudveřovém provedení. Nezkušení řidiči by mohli mít problém s motorem vzadu, který se za určitých okolností chová jako závaží a ve spojení se zadní hnanou nápravou je může nepříjemně překvapit. Rapid nemá prakticky žádné bezpečnostní výztuhy; to je nutno mít také při jízdě na zřeteli a zbytečně neriskovat frajerskou jízdou. Vůz snadno dosahuje cestovní rychlosti přes 110 km/h, na dálnici s ním lze jet stálou rychlostí 130 - 140 km/h. Je ovšem nutno dávat pozor na stav chladicího okruhu, který je neskutečně zmršený po konstrukční stránce. Motor vzadu a chladič vpředu propojuje celkem přes deset metrů hadic, což je problém zejména v kolonách. Motor se začíná vařit, zatímco do chladiče horká voda ještě nedoputovala. Nedílnou součástí řešení tohoto problému je ruční spínač ventilátoru chladiče a odhad situace. Mně se osvědčilo při poskakování v kolonách mít tento ventilátor zapnutý a občas držet motor ve vyšších otáčkách, aby mohla voda cirkulovat okruhem a chladit se. Spotřeba se v případě mého Rapida pohybuje kolem 11 litrů LPG pro 100% jízdě po městě a cca 7,5 litru LPG při dálkové jízdě.

Vůz má snadnou údržbu, lze stále ještě sehnat hodně náhradních dílů starších i nových. Rapid ale má hodně karosářských dílů neshodných s ostatními typy škodovek, takže je nutno se věnovat údržbě karoserie. V případě kritického prorezivění některé nosné části je pak velice obtížné zajistit její opravu výměnou. Údržba motoru je též snadná, zejména proto, že se jedná o motor z favorita, na který ještě existují nové náhradní díly.

Při dostatečné údržbě a odpovídajícímu stylu jízdy lze říci, že Rapid je spolehlivý a stále pohledný vůz, který si na nic nehraje a řidiči zprostředkuje bezprostřední kontakt se silnicí a okolím. Je ovšem nutno mít na paměti, že Rapid je bez ohledu na líbivou karoserii technicky zastaralý vůz, nijak bezpečný v případě havárie a nikterak výkonný. Přesto má toto auto své kouzlo (aspoň tedy pro mne) a má ještě co nabídnout.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•