Opel Omega

Opel Omega - historie značky auta

Opel Omega je automobil vyšší střední třídy vyráběný německou automobilkou Opel mezi lety 1986 a 2003. Obě generace vozu se vyráběly v německé továrně v Rüsselsheimu. Opel Omega se nabízel jako čtyř-dvéřový sedan a pěti-dvéřové kombi.
První generace Omega A se vyráběla v letech 1986–1993. Do prodeje se auto dostalo v září roku 1986, aby tak nahradilo předchozí model Opel Rekord, který byl v prodeji již od roku 1978.
Opel Omega se prodával po celém světě, a to pod různýmí značkami. V Severní Americe to byl Cadillac Catera, v Jižní pak Chevrolet Omega, ve Velké Británii jako Vauxhall Carlton (první generace) a Vauxhall Omega (druhá generace) a v Austrálii jako Holden Commodore. Opel Omega byl příbuzný k modelu Opel Senator.
Prodej Opelu Omega odstartoval v listopadu, design vozu byl vývojem přechozích modelů Opelu. Auto bylo aerodynamičtější a díky tomu i ekonomičtější.
Celý proces vývoje stál Opel dvě miliardy marek.
V porovnání s Rekordem byl Opel Omega technicky vyspělejší a měl nové technické prvky, které byly pro auta značky Opel úplně nové. Patřily mezi ně například elektronické ovládání motoru, ABS, palubní počítač a další.
Mimoto Omega přišla se samo-diagnostickým systémem, který je v současnosti součástí standardních výbav modelů značky Opel.
V roce 1987 byl Opel Omega zvolen jako Evropské Auto Roku. »  Opel Omega - historie značky auta (dokončení článku)  »

Opel Omega - historie značky auta (dokončení článku)

V roce 1992 Opel Vectra prošel mírným faceliftem, během kterého získal novou přední mřížku a černou plastikovou krycí lištu nad zadními světlomety, a zároveň došlo k vylepšení karoserie a zvýšení odolnosti vozu vůči nárazům. Airbagy se ve výbavě objevují od roku 1993.
V nabídce Opelu Vectra A byly tyto benzínové motory:

• 1.4 l - I4 SOHC
• 1.6 l - I4 SOHC
• 1.8 l - I4 SOHC
• 2.0 l - I4 SOHC
• 2.0 l - I4 DOHC
• 2.0 l - I4 DOHC Turbo
• 2.5 l - V6 2xDOHC

a dieselové motory:

• 1.7 l
• 1.7 l Turbodiesel

V roce 1995 byla představena druhá generace Opelu Astra – Opel Astra B. Byl dostupný nejen ve verzích hatchback a sedan, ale také jako kombi.
V roce 1997 získal v Euro NCAP crash testech dvě hvězdičky. V roce 1999 prošel mírným faceliftem, během kterého došlo také ke zvýšení bezpečnosti vozů, díky tomu poté Opel Vectra získal při testech hvězdičky tři.
V nabídce Opelu Vectra B byly tyto benzinové motory:

• 1.6 l - 55 kW
• 1.6 l - 74 kW
• 1.8 l - 85 kW
• 2.0 l - 100 kW
• 2.5 l – V6 – 125 kW
• 2.5 l – V6 - 143 kW

a dieselové motory:

• 1.7 l – TD - 60 kW
• 2.0 l – Di - 60 kW
• 2.0 l – Dti - 74 kW
• 2.2 l – DTI - 92 kW

V roce 1999 byl Opel Vectra opět aktualizován. Auto získalo mírně upravený exteriér, včetně nových reflektorů a nárazníků v barvě laku karoserie. Také byly vylepšeny jízdní vlastnosti auta a vybavení.
Byly vyvinuty také sportovní limitované edice modelů, inspirované vozy účastnícími se šampionátů - i500, Super Touring a Gsi.
První model byl vyvinut v Německu společností Opel Motorsport, s motorem V6 a výkonem navýšeným na 195 PS (143 kW), další dva modely byly vytvořeny v Milton Keynes týmem Motor Sport Developments.
V modelových letech 2001 a 2002 bylo vyrobeno 500 kusů verze 2.6 Gsi, většinu tvořily hatchbacky a sedany, ale bylo vytvořeno také 37 kusů combi.
Třetí generace Opelu Vectra – C, byla představena v březnu 2002. Byla postavena na platformě GM Epsilon a byla dostupná v karosářských variantách: čtyřdvéřový sedan, pětidvéřový hatchback - známý jako GTS, a v roce 2003 přibyla verze kombi, spolu s exekutivním hatchbackem prodávaným pod jménem Signum.
Jízdní vlastnosti vozu byly oproti předchozím generacím opět vylepšeny.
V nabídce Opelu Vectra C byly tyto benzinové motory:

• 1.8 l – 90 kW, 121 koní - Family 1 Ecotec
• 2.0 l – 129 kW, 173 koní - turbocharged Family II

a dieselové motory:

• 3.2 l - V6, 155 kW, 208 koní
• 3.0 l – V6, 132 kW, 177 koní
• 1.9 l - 16v, 110 kW, 148 koní - Ecotec CDTI
• 1.9 l – 8v, 89 kW, 119 koní

Na konci roku 2005 se vůz dočkal faceliftu, byla zachována podobná motorizace, pouze s malými úpravami – výkon 3.0 l dieselového motoru byl navýšen na 137 kW, 184 koní, a benzínový V6 motor byl nahrazen Australským 2.8 l motorem s výkonem 170 kW, 228 koní.
Prodeje Opelu Vectra C nikdy nedosáhly tak vysoké úrovně jako u jeho předchůdce, v roce 2007 se Vectra konečně dostala do top desítky na žebříčku prodeje ve Velké Británii, ve stejném roce také verze combi získala ocenění od magazínu What Car? - Combi vůz roku 2007.
Opel Vectra se také účastnil několika automobilových závodů. V devadesátých letech a na začátku 21. století se závodní vůz Vectra B Super Touring zúčastnil Britského automobilové šampionátu, Asijsko-Pacifického automobilového šampionátu, Německého Super Tourenwagen závodu, Australského Super Touring šampionátu a Švédského automobilového šampionátu.
Jezdec Uwe Alzen získal třetí místo na Německém závodu v roce 1997 a 1998, a druhé místo v roce 1999. John Henederson byl finalista na Australském šampionátu v letech 2000 a 2001, John Cleland byl vítěz na Britském šampionátu v roce 1995, na třetím místě v roce 1992 a na čtvrtém v letech 1993 a 1994, Yvan Muller skončil na šestém místě v roce 1999 na Britském šampionátu a čtvrtý v roce 2000, a Nicklas Karlsson byl třetí v roce 2002 na Švédském šampionátu.
Přednostmi Opelu Vectra je velký komfortní interiér, nadčasový design, přijatelná spotřeba motorů, nízké provozní náklady a dobré jízdní vlastnosti.
Roku 2008 nahradil třetí generaci vozu nový model Opel Insignia. V nabídce Opelu Omega první generace byly během historie prodeje tyto motory:
benzínové motory

• 18NV 1.8i 8V I4 83 PS (61 kW, 82 koní), v letech 1986-1987
• 18SV 1.8 I4 90 PS (66 kW, 89 koní), v letech 1986-1987
• E18NVR 1.8S I4 88 PS (65 kW, 87 koní), v letech 1987-1990
• 18SEH 1.8i I4 116 PS (85 kW, 114 koní), v letech 1986-1992
• C20NEJ 2.0i I4 99 PS (73 kW, 98 koní), v letech 1990-1993
• C20NEF 2.0i I4 101 PS (74 kW, 100 koní)
• C20NE 2.0i I4 116 PS (85 kW, 114 koní), v letech 1986-1993
• 20SE 2.0i I4 122 PS (90 kW, 120 koní), v letech 1986-1987
• C24NE 2.4i I4 125 PS (92 kW, 123 koní), v letech 1988-1993
• C26NE 2.6i I6 150 PS (110 kW, 148 koní), v letech 1990-1993
• C30LE 3.0i I6 156 PS (115 kW, 154 koní) v letech 1986-1988
• 30NE 3.0i I6 177 PS (130 kW, 175 koní), v letech 1986-1990
• C30NE 3.0Si I6 177 PS (130 kW, 175 koní), v letech 1990-1993
• C30SEJ 3.0i 24V I6 200 PS (147 kW, 197 koní), v letech 1990-1993
• C30SE 3000 24V I6 204 PS (150 kW, 201 koní), v letech 1989-1993 (Omega 3000)
• C30XEI 3.0 Evo 500 I6 230 PS (169 kW, 227 koní), v letech 1991-1993 (Omega Evo 500)
• C36NE 3.6i 24V I6 199 PS (146 kW, 196 koní) (Irmscher)
• C36NEI 3.6i 24V I6 201 PS (148 kW, 198 koní) (Irmscher)
• C40SE 4.0i 24V I6 272 PS (200 kW, 268 koní), v letech 1991-1992 (Irmscher)
• C36GET 3.6i 24V I6 377 PS (277 kW, 372 koní), v letech 1991-1992 (Omega Lotus)

dieselové motory

• 23YD 2.3 D I4 73 PS (54 kW, 72 koní), v letech 1986-1993
• 23YDT 2.3 TD I4 90 PS (66 kW, 89 koní), v letech 1986-1988
• 23DTR 2.3 TD I4 101 PS (74 kW, 100 koní), v letech 1988-1993

Motory byly vybavené 5-stupňovou manuální převodovku nebo 6-stupňovou manuální převodovkou (Lotus Omega).
Opel Omega se prodával ve čtyřech základních výbavových variantách - LS, GL, GLS a CD (od nejzákladnější po nejexkluzivnější).
V nabídce byla také verze LS Caravan, která byla dostupná jako panelová dodávka s bočními zadními okny zakrytými foliemi v barvě karoserie.
Pro rok 1991 prošla Omega A faceliftem, během kterého došlo k úpravě přední a zadní části vozu, stejně jako materiálů použitých v interiéru.
Motor 1.8 L byl stažen z prodeje, a následovaly výbavové balíčky LS a GLS, které byly nahrazeny verzemi Club a CD Diamant.
Balíček Omega Diamant byl představen již v roce 1988 a mohl být přidán k variantám GLS, LS a CD. Zahrnoval slitinová kola, metalické laky, tónovaná skla, stereo s přehráváním kazet, kožené čalounění a lakovanou mřížku a zpětná zrcátka.
Verze Diamant se velice dobře prodávala a díky tomu byla zachována i po faceliftu a v podobné verzi i pro druhou generaci Omega B.
V nabíce byla také Omega 3000 - sportovní verze Omegy. Model byl vybavený 3,0-litrovým motorem s dvanácti ventily o výkonu 177 koní (132 kW, 179 PS). Další modifikace tohoto modelu zahrnovaly verze se sníženým zavěšením, zadním spoilerem a další. Maximální rychlost tohoto auta byla 240 km/h se zrychlením z 0–100 km/h za 8,8 sekund.
V roce 1989 se Omega 3000 dočkala vylepšení, motor měl 24 ventilů a využíval systému Opel Dual Ram, výkon se zvýšil na 204 koní (152 kW, 207 PS), maximální rychlost byla navýšena na 270 km/h se zrychlením z 0–100 km/h za 7,6 sekund.
V zemích, kde se Opel Omega 300 prodával pod značkou Vauxhall byl název modelu Carlton GSi.
Opel Omega Evolution 500 byl limitovaný model produkovaný spolu s Irmscherem. Byl vyroben také proto, aby mohl Opel závodit v DTM.
Auto mělo 3,0-litrový motor o výkonu 230 koní (172 kW, 233 PS) . Zrychlení z 0–100 km/h bylo za 7,5 sekund s maximální rychlostí 249 km/h.
Verze pro závodění pak měla motor o výkonu 380 koní (283 kW, 385 PS) se zrychlením na 100 km/h za 5 sekund a maximální rychlostí 300 km/h. Přesto však Opel Omega Evolution 500 nebyl příliš úspěšný.
V roce 1989 byla ve spolupráci se společností Lotus představena výkonná verze Lotus Omega, nebo také Lotus Carlton. Pojmenování záleželo na tom, jestli byl vůz prodáván pod značkou Opel, nebo Vauxhall.
Model využíval díly i z jiných aut a byl vybaven 3,6-litrovým motorem s 24 ventily a dvěmi turbochargery Garrett T25 a chlazením vodou. Výsledkem byl výkon 377 koní (281 kW, 382 PS). Pneumatiky byly vytvořeny na míru společností Goodyear a odlišovaly se řeckým písmenkem Ω (Omega) na straně.
Zrychlení auta, vážícího 1.663 kilogramů, z 0 na 100 km/h bylo 5,3 sekund.
V roce 1993 Opel přišel s úplně novou generaci - Omega B. Auto získalo nový moderní design a nabídku motorů, ale mělo zachovaný tradiční pohon zadních kol. Druhá generace modelu Operl Omega B, se vyráběla až do roku 2003.
V roce 1995 byl vůz jmenován jako Auto Roku v Irsku.
V nabídce druhé generace Opelu Omega byly tyto motory:
benzínové motory

• X20SE 2.0i 8V I4 o výkonu 116 PS (85 kW, 114 koní), v letech 1994-1999
• X20XEV 2.0i 16V I4 o výkonu 136 PS (100 kW, 134 koní), v letech 1994-1999
• X25XE 2.5i 24V V6 o výkonu 170 PS (125 kW, 168 koní), v letech 1994-2000
• X30XE 3.0i 24V V6 o výkonu 211 PS (155 kW, 208 koní), v letech 1994-2000

dieselové motory

• X20DTH 2.0 DTI 16V I4 o výkonu 101 PS (74 kW, 100 koní), v letech 1998-2000
• 25TD 2.5 TD I6 o výkonu 132 PS (97 kW, 130 koní), v letech 1994-2000
• X25TD 2.5 TD I6 o výkonu 133 PS (98 kW, 131 koní), v letech 1996-2000

Na podzim roku 1999 model Opel Omega B FL nahradil předchozí generaci. Přestože nedošlo k žádným výrazným změnám, bylo upraveno mnoho detailů.
Model získal nová světla, novou mřížku integrovanou do kapoty, inovovaný design slitinových kol, zpětná zrcátka, nový ovládací panel s řízením klimatizace, systém ESP a další.
Na konci roku 1999 prošla Omega faceliftem, během kterého získala nový 2,2-litrový motor s šestnácti ventily, který nahradil 2.0 L.
Následující rok 3.2 L V6 nahradil 3.0 L V6 a 2.6 L V6 nahradil 2.5 L V6. Rok 2001 také přinesl nový diesel 2.5 DTI se systémem Common Rail, který vyráběla firma BMW.
V nabídce Opelu Omega B FL tedy byly tyto motory:
benzínové motory

• X20XEV 2.0i 16V I4 o výkonu 136 PS (100 kW, 134 koní), v letech 1994-1999
• Y22XE 2.2i 16V I4 o výkonu 145 PS (107 kW, 143 koní), od roku 2000
• Z22XE 2.2i 16V I4 o výkonu 145 PS (107 kW, 143 koní), v letech 2001-2003
• X25XE 2.5 24V V6 o výkonu 170 PS (125 kW, 168 koní), v letech 1994-2000
• Y26SE 2.6 24V V6 o výkonu 180 PS (132 kW, 178 koní), v letech 2001-2003
• X30XE 3.0 24V V6 o výkonu 211 PS (155 kW, 208 koní), v letech 1994-2000
• Y32SE 3.2 24V V6 o výkonu 218 PS (160 kW, 215 koní), v letech 2001-2003

dieselové motory

• X20DTH 2.0 DTI 16V I4 o výkonu 101 PS (74 kW, 100 koní), v letech 1998-2000
• Y22DTH 2.2 DTI 16V I4 o výkonu 120 PS (88 kW, 118 koní), v letech 2000-2003
• X25DT 2.5 TD I6 o výkonu 131 PS (96 kW, 129 koní), v letech 1994-2000
• Y25DT 2.5 DTI I6 o výkonu 150 PS (110 kW, 148 koní), v letech 2001-2003

Opel chtěl být konkurenceschopný s modely BMW 5 a Mercedes E a tak se rozhodl svůj klíčový model Opel Omega vybavit motorem V8.
V té době se také objevil koncept Omega V8.com, který byl vytvořen jako "mobilní kancelář". Ve výbavě byly mimo jiné 9,5-palcové LCD obrazovky pro všechny pasažéry, přístup k internetu, zabudovaný systém video konferencí s hands-free ovládáním, xenonové světlomety a systém AFS.
Model byl pojmenovaný podle motoru GM LS1 V8. Auto mělo svou premiéru na Frankfurt Motor Show v roce 1999.
Později se tento motor, který byl používaný také u modelu Chevrolet Corvette dostal také do sériové výroby.
Opel Omega V8 byl veřejnosti představen na 70. Geneva Motor Show 2–12. března 2000 a do prodeje se měl dostat na podzim téhož roku.
Nicméně kvůli technickým chybám byly plány ohledně produkce zrušeny.
Opel Omega byl velmi úspěšným modelem, zejména díky své spolehlivosti a trvanlivosti, nicméně čtyři roky po představení poslední varianty Omega B FL, a celkem 17 let po představení modelu jako takového, byla produkce Omegy ukončena, a to bez přímého nástupce.
Dne 25. června roku 2003 opustil poslední kus historie modelu Opel Omega výrobní linku v Rüsselsheimu. Byl to stříbrný 3.2L V6 Omega B FL s pořadovým číslem 797 011.